Už vím, co ti koupím k Vánocům! zaradoval se, až mi z toho přeběhl mráz po zádech. Jako zarytý nemilovník překvapení tyhle věty doplněné slovy „a neřeknu“ fakt nemám ráda. A co to prosím tě je? Co když to nechci? Už to jelo...
Celej měsíc mě tejrá otázka, co ti dám k Vánocům, a už jsem na to přišel!
To nééé! Můžeš mi říct, co to je? Víš, jak moc mám ráda překvapení…
To samozřejmě nemůžu, to už by pak nebylo překvapení.
A k čemu je to dobrý? Jak vůbec víš, že to chci, nebo potřebuju?
Myslím si, že to oceníš.
A k čemu je to dobrý?
Pro radost, k užitku a taky pro zdraví.
Cóóó? To je něco do kuchyně? Nějaký odšťavňovač nebo co? To já nechci!
Není to odšťavňovač.
Tak co to teda je? Je to něco, co se strká do zásuvky?
Jo.
Já nechci dárek, co se strká do zásuvky! Na to jsme spolu moc krátce, aby už jsi mi kupoval dárky, co se strkají do zásuvky.
Ale tohle je dobrý, uvidíš.
A jakou to má barvu? Můžu si aspoň vybrat barvu?
Ne, to ne. Na barvu by ses stejně asi ptala mě.
Jakto? A co tvar? Je to kulatý nebo hranatý?
Takový všelijaký.
No co mi to děláš? Co to je za odpovědi?! A kde se to používá? V kuchyni, v pokoji, nebo na záchodě?
Můžeš to používat i v kuchyni i v pokoji i na záchodě.
Pro radost, k užitku a pro zdraví… To je nějaký zvlhčovač vzduchu, nebo ionizátor a podobný blbosti? To já nechci prosím tě!
Ne, není.
Tak co teda? Elektrický zubní kartáček? Vaflovač? Toustovač? Nic z toho nechci! Žádný elektro do domácnosti.
Ne, taky ne.
Tak co? Proč je to do zásuvky? Klidně jsi pár let mohl zůstat ještě u minerálů s těsnou krystalickou mřížkou v kubické soustavě. To bych se nezlobila. Ale druhý Vánoce a pic, máme tu „něco do zásuvky“.
(smích)
Co se směješ?
No, jsi srandovní. Nech se překvapit.
Já nesnáším překvapení! Když jsem nedostala dárkový balení hubnoucích preparátů s krémem na celulitidu, tak jsem dostala, doteď nevím proč, ježka v kleci (vše od bývalých). Nechci překvapení.
Už jsem tě někdy dárkem zklamal?
No, to ne. Zatím ne. Ale všechno je jednou poprvé.
Tak neboj.
No to se teda bojim! Co to je? Proč je to i pro zdraví? Připadám ti snad málo zdravá?
To ne, ale prostě je to i pro zdraví.
To je nějaký elektrický rozbíječ nebo zmrazovač špeků?
(smích) Ne. Tvoje špeky jsou svatý!
Tak jsou to Venušiny kuličky?
Ne, ty se přece nestrkaj do zásuvky.
To máš pravdu, ty se strkaj úplně jinam.
(smích) Hele, pojď už spát, táhne na půlnoc.
Ty seš teda dobrej, tohle mi uděláš na noc a pak mě v tom necháš koupat a řekneš mi dobrou. Hele, končej Sběratelé kostí a začíná Volejte věštce. Paní Demeterová tam mrská kartama a všechno vidí. Jdu jí zavolat.
Neblbni, to asi nebude zadarmo, že jo.
No, to ne. Dole pod číslem jsou nějaký malinkatý písmenka, který ani s brejlema nemůžu přečíst, tam bude asi cena. No vidíš, nový skla do brejlí potřebuju, ne něco do zásuvky.
Tak je pořiď a já ti je zaplatím.
No to je přece blbej dárek.
No tak co chceš?
Abys mi řekl, co to je. To já pro tebe dárek mám vymyšlenej už dýl a vím jistojistě, že ho chceš a bude se ti líbit. Ne že si to myslím jako ty.
A co to je?
No to ti přece nemůžu říct. Cha cha, jsme si to pěkně prohodili. (smích)
Jak víš, že to chci? To je něco do kvadrokoptéry? To mi nekupuj, v tom se nevyznáš.
Neřeknu.
Ach jo. Tak jdeme spát. Dobrou noc.
Dobrou, zlato.
A ty, Ježíšku, co se někde v bezpečí jesliček pochechtáváš, jak se v tom každoročně plácáme, ty to máš vymyšlený stejně ze všech nejlíp. I tak se na tebe ale pokaždý moc těšíme a ani letos tomu nebude jinak. Okno ti necháme zase hezky pootevřený.
