Jsem stále ještě úžasná a pozitivní? No, jak kdy…
Různými projekty na způsob „dejme věcem druhou šanci“ se zabývá v posledních letech už celá řádka lidí a zdá se, že s tím mají úspěch. Vdechnout nový život se dá nejenom nábytku, nemoderním kouskům v šatníku nebo jiným odloženým věcem, u kterých si říkáte: „přece to nevyhodím“. Taky si můžete pořídit zbrusu nové (i když už dávno použité) knížky a ty, co už máte přečtené, poslat dál. Proč ne, to nezní špatně.
Tak mne napadlo, když se dá šmrncovně přešít obnošený zimník, proč bych nemohla trochu zrecyklovat jeden svůj více než tři roky starý článek z listopadu 2013. Původně vyšel na blogu OnaiDNES, který před časem zaniknul, tedy respektive byl sloučen s iDNES. Tak se stalo, že pár mých textů z dob, kdy byla moje závratná blogerská „kariéra“ ještě v plenkách, získalo převedením na jiný systém čtenost rovnou nule a sešly mi z očí i mysli. A pak mne po čase mile překvapilo, když znova vypluly na povrch, protože pár čtenářů se doslova prohrabalo (tedy proklikalo) tři roky zpátky k téhle staré zapomenuté veteši, ke které nemám přístup ani já sama přes Moje články v Administraci.
Že bych dala jen tak na zkoušku druhou šanci článku, který si za poslední tři roky přečetlo něco přes dvacet trpělivých čtenářů-archeologů? Díky, to potěší a zahřeje. Ještě že skoro nic nevyhodím a „skladuju“ většinu starých textů na externím disku.Trochu ho opucuju, ošmirgluju, přelakuju, sem tam něco umáznu a vychytám stylistické mouchy. A „skoro nový“ článek může do světa. Uvidíme, co to udělá, maximálně bude mít verze dvě čtenost pod dvacet. No a co?
Tak tedy zde je obnovená, upravená a zkrácená verze „Jsem úžasná a pozitivní“ (OnaiDNES, 9. 11. 2013):
Ráno stojím v koupelně před zrcadlem a opakuji si mantru: „Jsem krásná, skvělá, úžasná“. Otevřu oči, podívám se do zrcadla – hm, aha, no trocha nadsázky po ránu neuškodí. Budu s tím asi něco muset udělat, aby se myšlenka aspoň trochu přiblížila realitě.
Nemám čas předělávat celou fasádu, přírodu stejně neoklamu. Takže jako obvykle na sebe naplácám hydratační krém, oční stíny (jako by nestačily ty, co už mám pod očima) a snažím se nevypíchnout si oko kartáčkem od řasenky, když usiluji o rekord měsíce – dva a půl minuty zkrášlování (no spíše ochranného maskování).
Vykopu se z domova do nevlídného mrazivého počasí. Pokouším se přivolat nějaké pozitivní myšlenky: začíná nový báječný den, opakuji si umíněně. Je sice ještě tma, ale už se skrz ní pomalu a jistě prokousává denní světlo. Dobíhám autobus. Podaří se mi do něj jen tak tak nacpat – no skvělý, už se sem nevejde ani noha, nicméně nějaký chlápek do mne zezadu strká a cedí mezi zuby nadávky, jako že bych měla hejbnout tou tlustou ............. a nepřekážet mu v cestě.
To jako myslí moje pozadí? Nespletl se? Vždyť rozměry mých zadních partií snad nejsou až tak tragický (ve srovnání s tou paní co sedí támhle opodál – promiňte, madam, nic ve zlým). No nic, ten hulvát mi úžasnou náladu nezkazí. Pozoruji spolucestující zachumlaný do zimních kabátů a bund s nepřítomným ranním pohledem. Trochu optimismu aby člověk pohledal.
No vida a přece – na jednom sedadle vidím paní asi kolem sedmdesátky, má na sobě drze letní květovanou sukni a vysoké šněrovací boty martensky a usmívá se. Asi jako jediná v celém autobuse. Škoda, že vystupuje na další zastávce - nahodí na záda vínový kožený batůžek a mizí mi v dáli. Den se náhle vyjasňuje.
Že bych zítra taky vytáhla ze šatníku tu svou červenou sukénku s kytkama, co o ní kolegyně ironicky prohlásila, že bych s ní klidně mohla tančit Slovanské tance? Proč zrovna „slovanské“ mi došlo až z odstupem času. Vybavilo se mi to tak nějak mimoděk, když jsem si vyslechla tu nelichotivou narážku toho protivnýho chlápka. To by teprve čučel na poctivou slovanskou pr……., kdyby před ním zavlál ten červený hadřík!
Když tak po sobě čtu ty více než tři roky starý řádky, tak se ptám sama sebe: Jsem stále ještě úžasná a pozitivní? No, jak kdy. Teď na konci roku, kdy člověka tak trochu přepadá skepse, bilancuje, dává si předsevzetí, že už si nikdy nedá předsevzetí…, by to chtělo aspoň krapet pozitivního myšlení. Chce to zkrátka trochu cviku a sebezapření. Když už nic jiného nepomůže, můžu si den co den tvrdošíjně opakovat svou mantru: „Jsem úžasná, jsem úžasná, jsem přece, krucinál do prčic práce, úžasná…“
Zkuste to taky. Že byste si při tom připadali jako magoři? No a co? Don´t worry and keep smiling!
Pavla Kolářová
Cesta do Tramtárie a zpět I. aneb Jak jsem se nenaučila albánsky
Ježišmarjá, to je takovej ten stát jak sou ty teroristi s tím hadrem kolem hlavy, že jo? No tak hlavně aby tě neunesli! To byly první reakce, když jsem oznámila okolí, že pojedu do Albánie jako náhradník místo nemocné kamarádky...
Pavla Kolářová
Vzhůru dolů městem Plzeň...
Toto západočeské město má své podzemí, nadzemí, temná i světlá zákoutí, pochází odsud pár slavných rodáků jako Taťulda a Hurvínek, setkává se tu hned několik řek (vygooglete si sami), pijí zde Prazdroj, jo a taky může být místem..
Pavla Kolářová
Tak tu zas máme maturity aneb mongolsky snadno a rychle...
Už dva týdny se prokousávám maturitními písemkami z českého jazyka. U některých se zasměji, jinde zapláču, občas si rvu zoufalstvím vlasy (teda ne doslovně, to by mi na hlavě asi nic nezbylo). Když tápu, co tím chtěl autor říci..
Pavla Kolářová
Jdu po stopách...
Cíl mé špionážní mise je přísně tajný. Je vám snad jasné, že nesmím nic prozradit. Ani naznačovat nemůžu. Pracuji v naprostém utajení, vyzbrojena foťákem nejmenované značky a pestrobarevnou sportovní bundou. Nehodlám splynout s...
Pavla Kolářová
Seberte mu kyblíček a lopatku, když je takovej...
Kdyby to bylo až takhle jednoduché, nebudou kolem nás bitky, souboje, pranice a šarvátky o malá či velká pískoviště. Jenže takhle to bohužel nefunguje. Pískoviště nejde spravedlivě rozdělit. V každé hře musí být nějaký vítěz,...
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Hasiči celou noc zasahovali v pralese Mionší, vodu nosili na zádech
Beskydský prales Mionší v noci zachvátil požár. Hasiči celou noc zasahovali v jeho nejvyšším...
Volby by jasně vyhrálo ANO, mimo Sněmovnu by zůstaly TOP 09 a KDU-ČSL
Sněmovní volby by v dubnu vyhrálo ANO s 32,5 procenta, ODS by měla 13 procent, SPD a Piráti shodně...
Protesty studentů eskalovaly i v Kalifornii, jeden člověk skončil v nemocnici
Na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA) se v noci na středu střetli proizraelští a...
Amsterdam bojuje proti nerovnosti v močení. Vyčlení miliony na veřejné záchodky
Radnice v Amsterodamu po několikaletém nátlaku ze strany žen vyčlenila čtyři miliony eur (přes 100...
Jalubí - prodej pozemku v průmyslové zóně
Jalubí, okres Uherské Hradiště
5 000 000 Kč
- Počet článků 333
- Celková karma 12,24
- Průměrná čtenost 873x