Vlna kritického údivu, i naopak vlna otevřeného obdivu dnes prolétla médii, diskuzemi i pracovními schůzkami. Někdo tvrdí, že to je celé nesmysl, jiní mají názor, že žaloba ano, ale slovo "velezrada" je příliš silné a velká část veřejnosti tvrdí, že to nejspíše neprojde hlasováním senátu, ale že je dobře, že se o činech Václava Klause mluví v tomto smyslu. Vše má totiž své meze - a bohužel právě u amnestie, zejména bodem číslo dvě, přišel stát o mnoho peněz právě odpuštěním velikých kauz.
Co se týká slova velezrada, tak to je v žalobě zvoleno právě proto, že nelze jinak prezidenta obžalovat, než právě žalobou Senátu pro velezradu. Ústava totiž nepovoluje trestní stíhání prezidenta, ani po výkonu jeho funkce zpětně. Cituji článek 65 Ústavy:
(1) Prezidenta republiky nelze zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt.
(2) Prezident republiky může být stíhán pro velezradu, a to před Ústavním soudem na základě žaloby Senátu. Trestem může být ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt.
(3) Trestní stíhání pro trestné činy spáchané po dobu výkonu funkce prezidenta republiky je navždy vyloučeno.
Proto byla žaloba navržena senátory, nikdo jiný než senát ji nemůže podat. Z 81 senátorů návrh podepsalo 28 osob. Další v klubech údajně návrh podpoří. Vzhledem k tomuto počtu je zde velmi malá pravděpodobnost, že Senát návrh odsouhlasí. Mnoho senátorů, zejména z ODS, považují Václava Klause za neomylného zakladatele jejich strany a naopak jsou pyšní na cokoli, co udělá. Senátoři z ostatních stran jsou v názorech rozděleni.
Důvodem, proč chtějí někteří senátoři ústavní žalobu podat, není jen Klausova novoroční amnestie, ale i třeba to, že končící prezident odmítl ratifikovat takzvaný "euroval" čili záchranný fond eurozóny, na který kývly obě komory českého parlamentu. Pokud něco schválí obě komory, neměl by prezident jednat opačně, myšleno právě u takové mezinárodní otázky.
Jistě znáte oblíbenou větu z filmů či od soudu: "Kdo ví o zločinu a neupozorní na něj, stává se spolupachatelem". Připouštím, že u obvinění, vypsaných v návrhu žaloby na prezidenta republiky, lze těžko někoho vinit se spolupachatelství - leda pana Nečase, který amnestii podepsal. Ten konecnkonců vyjádřil svůj negativní názor na senátory, kteří si dovolují upozornit na jakoukoli prezidentovu chybu. Měl by si ale uvědomit, že návrh na obžalobu je spíše výpisem prezidentových největších chyb v poslední době. Musíme je považovat za názor 28 senátorů, kteří se nebojí na tyto negativní body jeho práce upozornit. Nemyslím si, že by se jednalo o akt jejich zviditelnění na úkor Václava Klause, nebo výsměch odcházejícímu prezidentovi.
Objektivně řečeno, senátoři by měli vyjadřovat názor obyvatel. Když vezmu procento obyvatel, kteří mají zásadní výhrady k panu Klausovi, zejména za poslední půlrok, tak musím říct, že bych naopak čekala více senátorů, kteří se k žalobě budou hlásit. Měli by zastupovat názor svých občanů. Samozřejmě se najde mnoho lidí, kteří s žalobou absolutně nesouhlasí. Já osobně také považuji za velezradu spíše jiný druh přečinu prezidenta vůči zemi. Ale budiž, ekonomická škoda takového rázu, jako jsou velké kauzy zametené amnestií, je také důvodem. Uvidíme v pondělí, jak se k návrhu žaloby postaví ve svém hlasování zbytek Senátu. Je nepravděpodobné, že by žaloba prošla, ale je pozitivním prvkem demokracie, že se o problémech mluví. Může to vést k úpravě práv prezidenta v budoucnosti.
Důležitým prvkem návrhu žaloby je snaha o zviditělnění problémů a chyb i na takové pozici, jako je hlava státu. Senátoři reagují na zlobu občanů a mají na to právo. V demokratické zemi by si měli být přece všichni občané rovni...
