Mají mít mladí svatbu dle sebe, nebo dle představ rodičů?

Musím se zastat mladých. I přes bezvadné vztahy s rodiči může nastat problém při plánování svatby. Milující rodič by měl nechat své dítě "dýchat po svém". Kamarád, který odkládá svatbu, protože se nemohou s partnerkou dohodnout, jaká by vlastně měla být, mě inspiroval k tomuto zamyšlení. Je tam velký vliv rodičů. A jediné, co mi z toho vychází, je: zkusit najít rovnováhu - je to malá zkouška, jak se v manželství ti dva dokážou dohodnout pak na dalších věcech, mnohdy důležitějších pro život. Vážení, je to váš den! Chcete romantiku, nebo blázinec? Mám právo srovnávat, zkusila jsem obojí - měla jsem kdysi jednu velkou veselou svatbu v Praze, a také před 6 lety jednu opravdu romantickou svatbu na bílé pláži s palmami a altánkem + po příletu oslavu pro rodinu a přátele. Budete se divit, ale obě vyšly na stejnou částku! Takže pokud máte na svatbu našetříno, že si to chcete užít - není třeba se vymlouvat na finance, nebojte se splnit si sny :-D  České úřady uznávají svazky uzavřené mimo ČR, takže je vše regulérní.

12.prosinec 2006 - MauritiusAutor - fotograf hotelu Les Pavillons

Blíží se vrchol svatební sezóny - a kdo dostal opět tento rok pozvánky na další a další obřady, už přemýšlí, jakou svatbu by chtěl on, nebo případně svatbu odkládá, protože nesnáší ten blázinec okolo. Zrovna jeden můj kamarád mě inspiroval k tomuto článku, když mi říkal: „Já bych si jí vzal, ale jen romanticky někde ve čtyřech, či šesti lidech – ale ona nechce prý ranit rodiče.“  Mladí si svatbu chtějí financovat sami, ale přesto jim rodiče do toho mluví. Ideální je, když mají v takovém případě rodiče i mladí stejnou představu - což je ale málokdy...

„OK -  takže snesl bys alespoň malou svatbu v deseti lidech?“ – ptám se. Nepřijde mi to tak děsné, ale já jsem tvor společenský, vnímám velké akce jinak. Ale problém je jinde – jeho přítelkyně nechce ranit rodiče ve smyslu, že oni mají určitou představu, kdo všechno by na svatbě měl být, jak to mladým udělají krásné u nich na malém městě, co vše se napeče, jaké se objednají auta, restaurace, atd. Představa svatby v Praze, typu novomanželé + rodiče + sourozenci + svědci – to je prostě pro její rodiče nesmírné zklamání!

Jsem také rodič a pevně doufám, že jednou najdu pochopení, když se moje děti rozhodnou se vzít někde romanticky se svědky a pak to s námi později, ale srdečně oslaví. Nebo dokonce kdyby se rozhodli bez nás odletět do Karibiku a udělat si opravdu zamilovaný svatební den jen pro sebe. Je to příjemné souznění těch dvou lidí, je to neskutečná pohoda, navíc v ceně svatebního balíčku je naprosto vše zajištěno - a péče veškerého personálu vůči svatebčanům nezná mezí. Byli jsme nadšení.

Musím řící, že první svatba v Praze, ve staré síni a poté oslava v restauraci na Petříně byla také nádherná, zejména díky počasí, které nám tehdy přálo, ale stále jsem byla vlastně zároveň hostitelkou, starala se už den dopředu o výzdoby zahrady restaurace, možnost příjezdu auty pro starší hosty. Při samotném obědě a pak na rautu to člověku nedá, obchází hosty, věnuje se jim, a samozřejmě nenápadně kontroluje, zda mají všichni všeho dost, atd. Večer dorazí i přátelé a kolegové, takže další a další péče – je to spíše společenská záležitost. A při odchodu lidí, byli jsme už unavení, ale rozádavali jsme výslužky. Není to prostě romantický den jen o těch dvou lidech, dvou srdcích, které ve druhém případě svatby spolu mají večeři na pláži pod palmou a užívají si doslova jeden druhého. Ale znám lidi, pro které ja taková představa nudná. Ale místo a způsob lze přece změnit :-) Hory by mohly být také super!

Přesto byly obě svatby moc hezké. Jen pro některé lidi, jako je můj kamarád Honza, je cokoli společenského, kde on je středem pozornosti, prostě pohroma. Navíc svatba je na ně příliš moc hluku, lidí a jídla - to může být stres, to se snažím pochopit samozřejmě. Romantickou svatbu v pár lidech zajišťují určitě i agentury v ČR na různých romantických místech naší vlasti - ale pokud je pár rozhodnut stejně někam letět na svatební cestu, pak je spojení s klidnou svatbou v ráji opravdu bezvadné řešení.

Finance vyšly na stejno u obou svateb, musím říci. Navíc na příjemných horko-vlhkých ostrovech v indickém oceánu není třeba řešit svatební šaty v evropském stylu, v těch by nevěsta nevydržela ani 10 minut a už by na ní šly mdloby. Stačí bílé rozevláté hedvábí, nebo lehké šaty, já jsem to vyřešila kombinací tunika +  vázané bílé pareo s krátkou podšívkou. Kompletní svatba (kytice, obřad na pláži, fotograf (video nám dělala svědkyně, to nepočítám), hudba, svatební dort, svědci, druhá lehká večeře romantická - ve dvou lidech pod palmami na bílém písku, pobyt 14 dní na Mauriciu, zajištění dokladů pro ČR úřady, raut po návratu) vyšla opravdu na podobnou částku, jako svatba v ČR (kytice, foto, video, výzdoby vozů a restaurace, zapůjčení šatů, auta, oběd pro příbuzné, odpolední oslava pro přátele a kolegy) + svatební cesta poté. 

Ale vězte, že romantická svatební cesta se dá udělat ve dvou lidech i na zahradě s bazénem v zapůjčené romantické chaloupce. Rodiče a přátelé tak mohou být na obřadu v ČR a pak už jen kouzelná pohodička za pár korun. Řešení je přece tolik… Každý nemá rád slunce a teplo, někdo má radši hory. V Krkonoších, nebo na Šumavě se určitě také dělají obřady a jsou romantické hotely s péčí pro novomanžele. Nejde o to, za kolik a kde si mladí udělají svůj den, ale zda budou oba v pohodě a nebudou si po svatbě vyčítat příbuzné, kteří se jim na oslavě opili :-) Někdy si také říkám, jestli u mého kamaráda se nejedená spíše o celkový strach ze svazku. No přiznejme si – kdo jste ženatý, či vdaná – jak jste na to šli? S obavami, nebo prostě zamilovaně a rovnýma nohama do manželství? Ale možná jsem takovej cvok jen já....

 

____________________

Malá foto-vzpomínka: i maličký počet svatebčanů dokáže naházet obrovské množství rýže a květů. Rýži jsem měla tenkrát všude :-D

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Stmívání mělo ten den modrý nádech, což inspirovalo manžela k této večerní fotce...

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

  

Děkuji všem, kdo vydrželi moje povídání až sem. A Tobě, Honzo - děkuji za inspiraci k článku a držím palce, abys ji po těch 5 letech už požádal :-D

 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Pavla Brychtová | neděle 12.5.2013 7:35 | karma článku: 11,13 | přečteno: 1133x