Jsou holky nebo ženy, co dokážou žít jen v páru a jsou ty, co chtějí být samy. Ale většina z nich chce JEDNOU URČITĚ mít i dítě. A k tomu je zapotřebí muž. Děti se mají narodit z lásky, takže ne muž ledajaký, ale takový, kterého milujete. Vyznání přichází mezi mladými často právě na Valentýna. Je to příležitost. Valentýn je ze staré Římské říše, pozdější Evropou poděděný svátek lásky. Ale jen jeden den je mi málo - já ráda "svátek" radši po celý rok. Ale o Valentýnu článek nebude, nebojte.
Postupně přichází totiž děti a pak jsou jsou dny, kdy prostě potřebuje být člověk sám. Ale opět spíše kvůli blahu rodiny. Každá z nás ráda pošle děti s manželem ven, aby se dal uklidit domov bez toho, aby se batole vozilo na vysavači a pětkrát vytrhlo hadici, nebo koupalo hračky ve vodě se saponátem na leštění dřevěné podlahy. Bez toho, aby starší dítko přišlo při úklidu 5x s novou objevnou informací v knížce a nutně to potřebuje s mamkou probrat. Bez toho, aby manžel zrovna něco potřeboval v hale, která je mokrá.
U nás se naštěstí střídáme, manžel nechce utahanou ženu, ale já také naopak nechci, aby dělal za mě vše. Navíc jako technik si poradím i s nářadím a drobnými opravami. Manžel s oblibou žertuje, jak jsem hodná, že mu pomáhám s domácností. Na společnou péči o domov jsme zvyklí od svých rodičů a je to myslím v pořádku. Máme společnou firmu, což naše soužití usnadňuje. Ale kromě podobných rodin, máme mezi přáteli i extra případ, kde tatík počítá s tím, že je NAPROSTO VŠE hotovo, než přijde. O víkendu odpočívá oba dny, aby byl na pondělí fit. Jeho žena by ale také chtěla být na pondělí fit, protože bude na děti opět sama. Před mateřskou měla vyšší příjem, než on a tak stále radši pracuje na PC na dálku. Může klidně i večer, když děti spí. Říkala jsem, jestli by u nich nešel osvědčený recept ve stylu – sobota hlídá mamka a tatík odpočívá. A v neděli hlídá tatík, aby si mamka mohla umejt vlasy, udělat větší úklid, atd. - Tak to prý nejde, protože on když hlídá děti, tak je pak strašně utahaný… Jsou tak živé. Aha!
Ale je ochotný si odpoledne s dětmi lehnout a hlídat je, než si kamarádka nakoupí, on nákupy nesnáší. Ale ledničku plnou by rád. Jo a miluje bramboráky, ale brambory oškrábat, to ne.
Kamarádka má naštěstí již nyní maminku v důchodu, která vyměnila svůj berounský byt za garsonku v Praze, je dceři a rozlítaným vnoučatům nablízku a skvěle to spolu zvládají. Dříve jí bylo hůře a občas plakala (znáte ty hormony po porodu). Nyní s mamkou je kamarádka veselejší, nad věcí a ví, že jí to děti jednou oplatí, vede je k pomáhání doma, aby byli jednou dobrými partnery. Už nyní jí pomáhají a mají velkou radost ze všeho, co mohou dělat společně, jak to tak bývá.
Každý pár je individuální a jak říká Radim Uzel: správné je to, co vyhovuje oběma. Naštěstí je kamarádka veselé povahy a má sportovního ducha, tak si vždy poradí se vším sama, když se manželovi nechce. Přesto je nesporné, že její manžel jí má rád, dává jí to najevo. Ona ho miluje, je to její "třetí dítě". Já ji mám také ráda a tak vznikl tento valentinský článek, který jí potěšil. Pochválila, usmála se a chce také psát blogy. Říkala: "To se vše stihne, i když chlap není doma."
Soužití je kompromis, a pokud to všem vyhovuje, je to OK. Navíc díky tomu, co nám vždy pobaveně vypráví, si my ostatní kámošky nesmírně vážíme našich manželů, kteří jsou oproti tomu jejímu doslova úžasní. Takže kamarádka se rozhodně velkou měrou podílí na tom, že u nás je Valentýn celý rok... A za to jí od nás všech patří velké valentinské díky!
__________
Foto Facebook
