Cihly,beton,malta,lepidla a barvy a k tomu podivná slovní spojení v citátech a rčeních. A souvislosti? Dle mého veliké, už jen proto, že když člověk něco dělá, nesedí mu rozum. Mnohé citáty obsahují moudrá životní poznání, které posuzujeme podle vlastních zkušeností a prověřená předáváme dalším generacím. Třeba jako jedno od pana Wericha : „Člověk přišel na svět proto, aby tady byl, pracoval a žil. Jen moudrý se snaží náš svět postrčit dál, posunout výš. A jen vůl mu v tom brání.“
Úsloví Práce šlechtí.
Je to jednoduché, třeba takové ty oblíbené a všemi vyhledávané domácí práce jako je vnitřní údržba domu. Nějaká ta zedničina, náprava nedodělků po řemeslnících, čištění a malování. A vše ještě podbarvené všelijakým stěhováním vnitřního zařízení a vytvoření „dočasného staveniště“.
Také tyto činnosti patří mezi Vaše oblíbené?
Úsloví : Lepší vyhořet než malovat nebo se stěhovat.
Každopádně člověku stejně nic jiného nezbývá, než to prostě udělat. A když do toho člověk jde pln optimismu a dobré nálady zažívá i humorné scénky. A taky co se vlastně všechno dá najít. Předně člověk zjistí, kolik toho všeho dokázal nenápadně namyslit. A pak všechny ty poklady, které po dlouhé době odhalí.
Nemusí to být jen nějaké mince, šperky a podobně. Ale třeba takové knihy. Před dlouhou dobou do skříněk uložené. Knihy, které ho třeba provázely dětstvím a dospíváním. Třeba když jsme vyklízeli skříňku a já našel několik knížek pohádek. Nebo knížku od Boženy Němcové „ Babička„, vydanou v roce 1959 ještě psanou v jiném stylu, než ji koupíte dneska.
Myslím si, že člověk by se měl ohlížet do minulosti a hledat v ní i ponaučení. Nakonec bez minulosti, by nemohla být ani přítomnost a budoucnost.
Citát : Kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost. Kdo ovládá přítomnost, ovládá minulost. George Orwell
Všichni, co zažíváme pocit, kdy čas na údržbu domu a zahrady nastal, oblékáme všechny ty typy pracovních oděvů, vyzbrojeny všelijakými těmi nástroji, pomůckami a stroji do díla. Mnohdy nadáváme, někdy člověka přepadne i stav, kdy by s tím nejraději praštil. Jenže když se dílo povede, je top vždy stejné – dřina nikde není vidět, je to jako by to tak bylo vždycky a nás zahřívá pocit z dobře udělaného díla. No, když je ještě člověk šikovný a řadu věcí si umí udělat i sám, je to výhra. Protože co si dneska budeme povídat, dneska je spousta rádoby řemeslníků, kteří spíše připomínají postavičky Pata a Mata.
Citát : Kdo pracuje rukama, je dělník. Kdo pracuje rukama a hlavou, je řemeslník. Kdo pracuje rukama, hlavou a srdcem, je umělec. František z Assisi
A takové domácí práce, to je taky nasazení všech, celé rodiny a někdy i přátel. No a když k tomu připočítám i rodinné mazlíčky, jedou ty přestavby ve velkém. I oni se snaží pomoci, třeba jen dohlížením na postup prací, nebo aby se jim páníčci na delší dobu nevytratili. Někdy se v nich probudí i snaha pomoci, to třeba, když Vám omylem šlápnou do nádržky s připravenými barvami.
A tak jsem v duchu přestavby, aplikoval to úsloví zvířecí : Pán a jeho pes.
No, posuďte sami, jak to platí alespoň u mě.
Zrovna jsem zde ....
nebo jinde.
A při posuzování pravdivosti úsloví se sám sebe ptám, kde že jsou ti, jejichž jsem pán.
A tak se rozhlídnu a kde je vidím.....
Pak, jako že si komedii zahrajeme, jak taky pracujem...
Myslíte, že nějaká práce vykonána byla?
Kdepak, to si lepší výhled najdeme.
A nebo najevo dáme, že nás už to přehlížení pánem nebaví.
Pro jistotu ale, usadíme se do tašky, aby nás tady náhodou nezapomněli....
A z toho všeho otrávené nejsme jen my dvě, i toho zrzka přešla nálada
A jaké to úsloví, rčení či citát zařadit na samotný konec?
Prošel jsem jich mnoho, ale tak nějak v tom kontextu všech událostí každodenního života mi nejvhodnější připadá právě toto. Je v něm nakonec hodně skryto :
„Pes k člověku vzhlíží,
kočka ho přehlíží
a prase ho považuje za rovnocenného partnera.“
Sir Winston Churchill
A tak malinko s nadhledem, troška toho řemeslnění.
