Je řada cest, po kterých se může člověk vydat. Jsou cesty všední i nevšední, stejně tak, jako (ne)vyšlapané či (ne)známé. Mnohé z nich máme přímo u nosu a nevidíme je. Objevujeme daleká místa, ta doma neznáme.
I já objevuji to, co je nedaleko a po krásném prožitku podléhám podivnému pocitu a potřebě sebe kárání, spočívající v nekompromisním konstatování: jak to, že jsem zde nebyl dřív.
Trutnov
kolikrát jsem zde byl, nebo jen projížděl. To město mám spojené s cestou do nádherných přírodních krás Krkonoš, dnes již bohužel s přetlakem turistů. V tomto městě zažil jsem i nádherné chvíle, spojené s motoristickým sportem, když zde probíhalo Rallye Krkonoše.
To však už odvál čas.
Tehdy jsem však netušil, že i v tomto městě najdu připomínky prusko-rakouské války 1866. Bojiště bylo tvořeno prostorem kopců Šibeník, Janský vrch a Chmelnice. Proti sobě bojovalo dne 27. června 1866 téměř 60 000 pěšáků, přes 4 000 jezdců a 25 dělostřeleckých baterií.
I zde však tekla krev proudem.
Historické prameny uvádějí, že za jeden den bylo na rakouské straně 4 800 a na straně pruské 1 350 padlých.
S tímto místem je spojeno jméno rakouského velitele podmaršálka Ludvíka Gablenze, pruským jednotkám generál pěchoty Adolf von Bonin.
Bitva u Trutnova byla jedinou, ve které rakouské jednotky porazily pruskou armádu.
V kontextu historických událostí spojených s okem 1866, bylo otázkou času, kdy navštívím právě ona trutnovská místa.
A mé první zastavení patřilo právě vršku Šibeník, na kterém je i monumentální památník generála Gablenze a jehož ostatky jsou od roku 1905 uloženy v kryptě litinového obelisku na vrchu Šibeničníku.
A tak jako připomínku na oběti války a neštěstí, které postihlo i civilní obyvatelstvo, přináším první zastavení, tentokrát z vršku Šibeničníku.
