Vždycky obdivuji vše, co sám neumím.

A že toho je. Je to logické, rozmanitost lidských povolání a dovedností je nekonečná. A bylo by pošetilé, domnívat se, že jedinec zvládne vše. Třeba jako před několika dny, když jsem náhodou zahlédl dovádění za pomocí motocyklu.

A když mluvím o motocyklu, nemohu se ubránit vzpomínce, že jsem vlastně jako mladý luk, na rozdíl od svých vrstevníků netoužil jezdit na pařezu, babetě či jiných postrkovadlech. Jo, jako třeba řídit kombajn… traktor… to bylo něco ale jiného.
V sobotu jsem tradičně navštívil akci Rally Show 2018, který se konal na královéhradeckém letišti.  Vybaven fotoaparátem, jsem jako příznivec závodních automobilů věnoval pozornost především jim. A když jsem si tak kráčel kolem závodní tratě, mou pozornost zaujaly dvě rampy. Člověk pak zákonitě přemýšlí, k čemu že asi jsou.
Odpověď přišla po chvilce, to když se nad nimi, ve výšce přes 12 metrů objevila ve vzduchu motorka s jezdcem. Po chvilce úžasu, jsem namířil fotoaparát k onomu místu, kde se v obrovské rychlosti objevovaly zajímavé kreace jezdce na motorce.
Snažil jsem se, co to šlo. Přiznám se, že jsem moc nevěřil v nějaký úspěch, respektive v alespoň jedné povedené fotečce.
Náhoda je Bůh, pronesl rada Vacátko. Tato náhoda se plně potvrdila po vložení karty z fotoaparátu do počítače. Něco se povedlo a já se tak mohu podělit o umění s motorkou, i se svými čtenáři.

A zároveň tak chci veřejně vyjádřit uznání Petru Pilátovi, před jeho kaskadérským umění ve výšce víc jak 12m.

Tohle fakt neumím

Dále publikováno zde: