pokračování hledání babičky. A také moje milovaná voda, její šepot i zpěv, její pomoc lidské práci i její přitažlivá síla, která když se vyjme kontrole je živlem, který zabíjí a ničí. A přesto ji miluji, vyhledávám a je mi u ní hlavně dobře.
Ludrův nebo též Panský mlýn je jednopatrová kamenná budova, největší část celé stavby tvoří mlýnice, která zabírá přízemí a horní patro. V patře je pak byt mlynáře a Šalanda, kde sedávali mleči. Ludrův mlýn je neodmyslitelně spjat s knihou Babička. V roce 1773 ho vyženil děd Mančinky, postavy z Babičky. Mančinka byla v reálném životě starší kamarádkou malé Barunky Panklové. Dědečkem Mančinky byl Antonín Ludr. Jeho syn byl rovněž ztvárněn v Babičce jako dobromyslný pan otec. V roce 1842 prodali Ludrovi mlýn náchodskému panství. V daších letech byla ke mlýnu postavena empírová budova, která později sloužila jako mandl. V roce 1950 byl mlýn zdařile rekonstruován tak, aby odpovídal původnímu stavu a vyprávění Boženy Němcové. Před mlýnem v místní aleji stojí barokní socha Panny Marie, kterou nechal postavit mlynář Antonín Luder s manželkou. Zdroj zde:
Tak a dost oficialit, ono když něco nevíme, můžeme si to třeba " vygůglit ". Jenže, mě jde o osobní pocity a zážitky. A tak po neúspěšném hledání babičky v její chaloupce pokračuje pátrání v okolí mlýna a podzámčí. I tady jsou krásná místa a podzimní paleta barev nabízí krásné chvíle.
K celé dokonalosti mi tu chybí jen ten klapot vodního mlýna. Bohužel, je nejen po žních, ale i po sezóně a tak je vše zahaleno do ticha, přerušovaného stékáním vody z uměle vyrobených koryt potoka. Ale přesto, ta návštěva stála za to.
A tak přátelé zvu Vás na malou vodní procházku kolem mlýna.
Celý objekt již z dálky vítá návštěvníky
Mlýnská kola, bez nichž by to vlastně nešlo
A mnohdy opomíjená zadní strana stavení
Narazil jsem i na lávku, opravenou v roce 2001. V roce letošním ozdobena neslušivou tabulkou
A přichází má milovaná a tajuplná voda. Jak ladně zní její krásný zvuk.
A přední strana mlýna s dokonalým systémem pohonu nejen mlýna, ale i mandlu.
A ty vodní toky, potoky a potůčky....
A socha Panny Marie, dohlíží na ten svět
Mám rád zpěv vody, mám rád vše kolem těch pramínků, pramenů, potůčků a řek. Mám rád to osvěžení v parných dnech. Voda je úžasný živel. Živel, ke kterému by měl mít člověk i pokoru a úctu. Protože živel je jako šelma. Změní během chvíle svou přívětivou tvář na démona......
