- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Když jsem dnes uplakanou krajinou stoupal od turisticky oblíbeného místa u Nového Města nad Metují - Pekla, směrem k Jiráskově chatě, skutečným cílem byla návštěva pevnosti Dobrošov, která byla vybudovaná v rámci československého opevnění severní hranice, proti rozpínajícímu se Německu.
Opevnění znamenalo vyprojektování, výstavbu a vyzbrojení mnoha typů bunkrů. Pevnost byla projektována jako komplex šesti bojových a jednoho vchodového objektu. Všechny tyto objekty byly v podzemí propojeny systémem chodeb a sálů. Posádku mělo tvořit 571 mužů VI. praporu 18. hraničářského pluku s velitelem pplk. gen. štábu. Úkolem tvrze bylo pomoci uchránit část Kladského průsmyku, koridor při řece Metuji ve směru Náchod, Česká Skalice, Hradec Králové.
Stavba začala v roce 1937 a práce rychle postupovaly, ale v roce 1938 byly definitivně zastaveny. Za dobu prováděných prací bylo vyrubáno 1750 metrů spojovacích chodeb a 750 metrů podzemních prostor, kterou vedou v hloubce 20 – 39 metrů pod povrchem terénu.
V květnu 1937 pak bylo vyhlášeno výběrové řízení na výstavbu tvrze, kterého se zúčastnilo osm civilních stavebních firem. Zakázku získala firma Kapsa a Müller z Prahy, která staveniště převzala 28. 7. 1937. Prvním stavebním dnem bylo 13. září 1937. Tvrz tvořila čtvrtý stavební podúsek ženijního skupinového velitelství (ŽSV) V. v Náchodě. Odpovědnou funkci stavbyvedoucího zastával škpt. stav. Ing.Vlastimil Zeithamel. Velitelem vojenského stavebního dozoru byl jmenován škpt. žen. Ing. František Zavadil, který byl také projektantem tvrze.
Předložený rozpočet na stavbu činil necelých 34 miliónů korun a termín dokončení byl stanoven na 24 měsíců. Zpočátku zde pracovalo 490 dělníků, v srpnu a září 1938 potom 990 osob, z toho 30 techniků a úředníků. Práce byly dobře organizovány a probíhaly ve vysokém tempu. Do osudných Mnichovských událostí v září 1938 bylo vyrubáno podzemí v celkové plánované délce tj., necelé 2 km spojovacích chodeb a 0,75 km sálů. Na povrchu byly stavebně dokončeny tři objekty – dělostřelecký srub Zelený a pěchotní sruby Můstek a Jeřáb. Proinvestováno bylo okolo 19 milionů Kč.
Po Mnichovské dohodě bylo opevnění ležící v Sudetech, bez boje podstoupeno Německu. Čerpáno zde:
Když jsme společně s ostatními návštěvníky vstoupili do komplexu pevnosti Dělostřeleckým srubem NS 75 pojmenovaným „ Zelený “ okamžitě na člověka padne zvláštní betonová majestátnost stavby, lidských osudů stavitelů a dělníků, ale i tehdejších vojáků, kteří se na službu vlasti v oněch tragických letech připravovali. Navíc, když si člověk uvědomí rozsah celé stavby, termíny dokončení jednotlivých stavebních etap, skoro oněmní. Do nejmenších detailů naplánované a propracované zázemí pro vojenskou posádku, ale i propracovanost plánovaného umístění zbraňových systémů a promyšleného systému obrany objektu….
A když jsme scházeli do těch nejspodnějších pater po 171 schodech do hloubky 32 metrů jako by tam člověk cítil dech minulosti. Minulosti, která je pro někoho již dávno zapomenutou minulostí, pro jiné jakýmsi mementem tehdejšího vývoje naší vlastní země, ale rovněž kontinentu jménem Evropa.
Když člověk prochází všemi těmi spojovacími chodbami, upravenými sály připravenými nejen pro uložení zásob, ale i pro život vojenské posádky v podzemí tohoto komplexu, nemůže nevzpomenout i na všechny dělníky, kteří tam pracovali.
Dělostřelecký srub "Zelený" je největším postaveným objektem na tvrzi. Krycí vojenský název dostal pravděpodobně podle jména majitele, na jehož pozemku byl postaven. Jeho délka je 47 m, šířka 16 m a výška 5,75 m.
Betonáž tohoto objektu proběhla ve dvou etapách. První část, oddělená dilatační spárou, byla vybetonována za 5 dní (3.-7. 9. 1938), druhá v době mobilizace za 9 dní (20.-28. 9. 1938). Na postavení objektu se spotřebovalo 5520 m3 betonu. V ochranném příkopu srubu stojí betonové sloupy, které sloužily jako podpěry pro manipulační plošinu při betonáži objektu. Čerpáno zde:
V lednu roku 1943 proběhly na tomto objektu cvičné testy zbraní a munice německého dělostřelectva. Němci zde vyzkoušeli podkaliberní protibetonové střely Röchling. Zkoušky trvaly celý týden a místní občané museli ráno odejít ze svých domovů a večer se mohli znovu vrátit. Kromě těchto střel zde Němci použili i děla ráže 15 cm. Postavení německého dělostřelectva bylo 150 až 300 metrů vzdáleno od objektu. Za celý týden ovšem Němci nedosáhli průstřelu týlové stěny objektu. Čerpáno zde:
V nitru betonových nadějí |
Úplné znění tohoto projevu naleznete zde a autenticky poslechnout zde :
Upozornění:
Nacistické symboly jsou součástí dynamické ukázky a nejsou propagací fašismu, od kterého se autor veřejně distancuje.
Osudové okamžiky 1938 |
Další články autora |
Bruzovice, okres Frýdek-Místek
2 517 000 Kč