(V)očima diváka- Ta naše kněžna Vlasta.

Volné pokračování toho mého seriálu věnovaného vzpomínce na umělce, kteří se nám postupně vytrácejí z naší mysli. Lidé, známých tváří, obdivovaní, veřejně známí a s postupem času upadající v zapomnění.

Světla definitivně zhasla a opona se z nebes snesla a jména se z paměti pomalu vytrácejí. Prostě lidský osud, bez ohledu na to, jakého postavení, vzdělání a dalších pomíjivostí jsme v životě dosáhli.
To mé dnešní vzpomínání patří herečce, kterou mám již od dětství tak nějak zařazenou jako kněžnu. Nejen pro její krásu a jistou spanilost ve svých filmových či divadelních rolích….

Vždyť kdo by neznal film „ Prstýnek „ z roku 1945, ve kterém tak úžasně zahrála roli kněžny Andresové společně s dalšími velikány herecké rodiny, jako například Otomar Korbelář, František Smolík, Jaroslav Marvan, Ferenc Futurista a řada dalších.
Když někde vidím napsané její jméno nebo ho slyším, okamžitě si vzpomenu na další její herecké podání divadelní role Gizely v  „ Kočičí hře“ z roku 1974 Istvána Örkényho, kdy po boku Dany Medřické společně vytvořily neskutečný počet divadelních repríz. O této hře i Daně Medřické jsem psal zde.Jejím manželem byl rozhlasový režisér Josef Bezdíček (1900–1962), po jeho smrti se provdala v roce 1971 za herce Národního divadla Bohuše Záhorského (1906–1980).

A máte pravdu, to dnešní vzpomínání je na herečku Vlastu Fabiánovou.

Narodila se 29. června 1912 ve  Lvově ( dnešní Ukrajina) do rodiny bankovního úředníka. Po vypuknutí 1. sv. války se rodina přestěhovala do Prahy. Absolvovala dramatické oddělení pražské konzervatoře (1928 – 1932) u prof. Deyla a po absolutoriu v r. 1932 hostovala nejprve ve Švandově divadle a potom krátce v brněnském Státním divadle, kde také poznala svého prvního manžela, rozhlasového režiséra J. Bezdíčka a krátce působila v žižkovském divadle Akropolis. V letech 1932–1941 působila ve Státním divadle v Brně, odkud byla k 1.srpnu 1941 angažována jako členka činohry Národního divadla v Praze. Zde působila 40 let pod vedením řady režisérů (Karel Dostal, Antonín Dvořák, Jiří Frejka, Jindřich Honzl, Otomar Krejča, Miroslav Macháček, Jaromír Pleskot, Alfréd Radok, František Salzer) až do nuceného odchodu do důchodu v roce 1977.

Vedle svého hereckého povolání se Vlasta Fabiánová věnovala i pedagogické činnosti. Poměrně brzy začala vyučovat adepty herectví, nejdříve na Pražské konzervatoři (1947), poté na pražské DAMU, kde byla roku 1964 jmenována docentkou a později profesorkou.
Mezi její  velké filmové role nelze opomenout role, jako byla například  bytná v melodramatu „ Pohádka máje“ (1940),  princezna Luisa v „ Tanečnici „ (1943),  kněžna Ellén ve „ Velkém dobrodružství „ (1952) či lesní víla Rosavě ve „ Strakonickém dudákovi“  (1955).
Vlasta Fabiánová prožila celý svůj život v obrovském nasazení. Proto se její osudovou ranou stalo její předčasné penzionování v roce 1977, kdy nuceně opustila jeviště Národního divadla. V následujících letech pak ztvárnila řadu filmových a televizních rolí jako například „ Setkání v červenci „ (1977), „ Báječní muži s klikou“ (1978) nebo „ Velká filmová loupež “ (1986).

Její poslední rolí byla postava v televizním seriálu „ Dobrodružství kriminalistiky – epizoda Rekonstrukce) v roce 1989.

Její krása, ale i její aristokratické chování a umění hrát se jí stalo osudným. Tehdejší doba, protekčně dosazení rádoby umělci, kteří byli na druhou stranu zarputilými přisluhovači režimu vedle sebe nesnesli někoho, jako byla právě Vlasta Fabiánová. Bylo tedy otázkou času, kdy se jim podaří tuto herečku z Národního divadla vyštvat. 
Po smrti manžela Bohuše Záhorského v roce 1980, byla nucena se neustále dívat z okna na svého nevděčného bývalého chlebodárce.

Vlasta Fabiánová zemřela 26.6.1991, tedy 3 dny před svými 80 narozeninami a je pochována na Vyšehradském hřbitově v Praze v hrobě označovaném jako "Pomník českým hercům".

Dokument připomínající osud této herečky ve vzpomínkách herců a hereček naleznete   zde :

 

Epilog:

Když jsem začal zpracovávat tento seriál, netušil jsem, kolik informací a lidský propletených osudů umělců odhalím. Vzájemně propletených životních osudů připomínající spojené nádoby. Osudů zasažených svinstvem daným fanatickou bezpáteřní ideologií, závistí a prospěchářstvím. Ještě děsivější je ta naše nekonečná nepoučitelnost a nesmrtelnost onoho svinstva, které nevymizelo a je stále s námi.

V jednom z rozhovorů s Radovanem Lukavským ze dne 27. března 2003 mimo jiné zazněla i tyto slova:

Jeden řidič od filmového štábu, který vozil i Högra, mi kdysi vyprávěl, v jakém ustavičném kalupu můj starší kolega žije: představení v divadle, v noci natáčení, ráno zkouška, znovu natáčení, pak další představení... Jednou se ho zeptal, jestli má málo peněz, že se musí takhle honit. A Höger prý odpověděl: "Peněz mám dost, ale musím být pořád v obrátkách. Jakmile mi spadne řemen, je to můj konec."
Měl pravdu? Vyplnilo se to?
Představte si, že ano. Stalo se, že Vlastě Fabiánové šéf činohry, když odmítla výzvu, aby šla do důchodu, řekl: "V tomhle divadle si už nezahraješ!" Když se to od ní dozvěděl Höger, řekl, že pokud nebude hrát v Národním divadle Fabiánová, tak on také ne. A složil to. Vzápětí onemocněl a za pár dní umřel! Při pitvě zjistili, že jeho srdce už nebyl sval, ale jakási pěnová hmota, která zřejmě fungovala jenom proto, že byla v ustavičném chodu. Jakmile Höger vypnul, byl konec.                    Čerpáno zde:

Na letošním předávání cen Thálie převzal ocenění za celoživotní činoherní mistrovství herec Stanislav Zindulka, který mimo jiné řekl:

"Když jsem se dozvěděl o ocenění, napadlo mě, jakou by měl radost táta a jak pyšná by byla moje milovaná profesorka Vlasta Fabianová,"

 

 

K vytvoření této vzpomínky bylo čerpáno zde :     zde :

Předchozí díl tohoto mého seriálu naleznete zde:

Autor: Pavel Vrba | středa 1.6.2016 8:31 | karma článku: 21,04 | přečteno: 641x

Další články autora

Pavel Vrba

Jak jsem se seznámil s umělou inteligencí

aniž bych na to byl připraven. A člověk se lehce dostane do problémů, aniž by chtěl. Moderní technologie chápu, ale co třeba mnohem starší generace. A mé dnešní psaní je tak i jistou radou na základě zkušenosti.

12.1.2025 v 15:54 | Karma: 21,79 | Přečteno: 1830x | Diskuse | Ostatní

Pavel Vrba

Domove líbezný aneb novoroční škobrtání

tak máme svátky za sebou. Nevím jak ty můj čtenáři, ale já oba prožil tak nějak na pohodu. Už před svátky jsme si doma řekli, že uděláme vše proto, abychom se vyhnuli nějakým zbytečným stresům.

2.1.2025 v 9:06 | Karma: 16,55 | Přečteno: 230x | Diskuse | Fotoblogy

Pavel Vrba

Člověče, zastav se

a poslouchej. Ne zvuky chaosu, nákupní horečky s falešnými tóny nákupních vozíků. Ztiš se a uslyšíš zpěv větru v korunách stromů, zastav se a možná spatříš i padání ledových hvězdiček. Zastav se a...

23.12.2024 v 11:16 | Karma: 12,59 | Přečteno: 159x | Diskuse | Ostatní

Pavel Vrba

O mé jedné cestě poznání, kdy člověk oněmí

na stejném místě, v jiném prostoru a čase. Odněkud je slyšet hlas, který má jen Genius loci, varující před uchvácením sám sebou, varován před vlastní malostí a osudových střetů, pádů a vítězství.

8.12.2024 v 13:23 | Karma: 10,06 | Přečteno: 137x | Diskuse | Společnost

Pavel Vrba

Jak se žije na vsi – vzácné návštěvy

jako volné pokračování na jedno z mých předešlých vyprávění. O pocitech, pohledech, které jsou jen mé. Součást vnitřního vesmíru, do kterého nepatří cokoliv ze současné „ moderní“ doby včetně politiky.

28.7.2024 v 10:53 | Karma: 13,95 | Přečteno: 332x | Diskuse | Ostatní

Nejčtenější

Skokem do propasti Macocha ukončila život matka oběti střelby na fakultě

14. dubna 2025  8:27,  aktualizováno  9:06

Skokem do Macochy ukončila o víkendu život matka jedné z obětí tragické střelby na Filozofické...

Turek jel rychlostí přes 200 km/h a fotil se u toho. Policie věc prošetřuje

20. dubna 2025  8:48,  aktualizováno  13:55

Europoslanec Filip Turek (Motoristé sobě) se na svém účtu na Instagramu pochlubil fotkou, ze které...

Bílá rakev, věnec od Gottové. Na rozloučení se Slováčkovou dorazil i prezident

15. dubna 2025  8:30,  aktualizováno  16:35

Rodina a přátelé se v kostele v centru Prahy rozloučili Annou Julií Slováčkovou. Zpěvačka a...

Bili ho, řezali a natáčeli, jak umírá. Mladíci umučili třináctiletého kluka, pro zábavu

14. dubna 2025

Premium Mladistvý spolu s kamarádem zabil v Děčíně před třemi lety třináctiletého chlapce. Nebývale...

Trump si hraje s vojáčky. Stažení by Evropu bolelo, na výběr jsou jen špatné varianty

15. dubna 2025  14:06

Premium Je to jen pár dní, co Donald Trump vyslal směrem k Evropě poněkud nepříjemnou zprávu. USA mohou ze...

Narkos v akci, Francie se stala novým Medellínem. Jak gangy perou peníze z drog

21. dubna 2025

Premium Francouzi sledují koordinované útoky na věznice, jakoby vystřižené z války gangů někde v...

Zelená elektřina a stabilní ceny. Rakouské komunitní energetiky se účastní i mniši

21. dubna 2025

Rakousko sází do budoucna plně na obnovitelné zdroje energie. Od roku 2030 se má veškerá elektřina...

Staré textilce zasvětil život. Po více než třiceti letech se otevře veřejnosti

21. dubna 2025

Premium V roce 1992 koupil Dušan Barnáš starou textilní fabriku v podhůří Krkonoš. V příštím roce bude na...

Dnešní společnost je orientovaná na zisk. I u dětí řešíme: má dáti a dal, říká sociolog

21. dubna 2025

Premium S výjimkou Afriky a Indie porodnost víceméně všude klesá. „Být rodičem není norma a povinnost jako...

  • Počet článků 820
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 714x
Něco o sobě? Nic zajímavého, snad je dva citáty, které vystihují vše.

„Já dělám svoje věci a ty zase svoje. Nejsem na světě proto, abych žil podle tvých očekávání, a ty nejsi na světě proto, abys žil podle mých. Ty jsi ty a já jsem já. A pokud se náhodou najdeme, bude to krásné. Pokud ne, nedá se nic dělat.“ — Bruce Lee

"Cokoli slyšíme, je názor, nikoli fakt.
Cokoli vidíme, je úhel pohledu,
nikoli pravda “.   Marcus Aurelius
 

"Kdybych se měl snažit číst -
o odpovědích nemluvě -
všechny útoky namířené proti mně,
mohl bych to tady celé zavřít
a nedělat nic jiného.
Dělám to nejlepší, co umím a znám,
a chci to tak dělat až do konce.
Jestliže mi dá konec za pravdu,
nebude na tom, co proti mně říkají, záležet.
Jestli se nakonec ukáže, že jsem se zmýlil
nepomohlo by, ani kdyby deset andělů
přísahalo, že mám pravdu."

                        Abraham Lincoln

Můžete mě zaslat i vzkaz : pavelblog@email.cz
nebo mě naleznete zde : https://twitter.com/PavelVrba3
Osobní stránky : http://pavelvrbaozivote.simplesite.com