Jak mám napsat vzpomínku na osobnost naší kultury, osobnost, která plně naplňuje úsloví: není malých rolí. A proto má dnešní vzpomínka patří zpěvačce a herečce Laďce Kozderkové.
Laďka Kozderková se narodila 26. června 1949 v Brně do muzikantské rodiny a první krůčky, jako zpěvačky ji pomáhal zdolávat její otec Ladislav Kozderka, brněnský skladatel a dirigent. Již jako jedenáctiletou Laďku měli možnost v roce 1961 slyšet rozhlasoví posluchači při jejím úplně prvním veřejném vystoupení. V rozhlase zazpívala písničku Na klouzačce, s textem, který složil její otec a hudebně doprovodil velký orchestr Gustava Broma.
Laďka neměla jen velké hudební nadání, byla obdarována i neskutečným nadáním pro komedie, ale i vážné a dramatické role.
Jejími divadelními prkny se stalo divadlo Rokoko a Hudební divadlo Karlín na kterých ztvárnila nezapomenutelné role černošky Queenie v muzikálu Loď komediantů, roli Dolly Leviové v muzikálu Hello, Dolly! Její poslední rolí byla – Judita Čuprová ve Zvonokosech.
Odborníci, kteří muzikál Hello, Dolly! Viděli na několika světových jevištích včetně New Yorku s nejrůznějšími interpretkami v hlavní roli, o ní tvrdili, že je nejlepší představitelkou Dolly vůbec. Dokonce, že se jejímu výkonu nevyrovná ani pro každého nedostižná Barbra Streisandová.
Kdyby tehdy zažíval muzikál takový boom jako dnes, našel by v Laďce Kozderkové hvězdu první velikosti. A dovolím si i tvrdit, že kdyby se narodila jako Američanka a zpívala na Brodwayi, tak by o ní uslyšel celý svět.
Bohužel se však narodila na špatném místě a ve špatné době.“
Ladislav Županič
Ve filmové a televizní tvorbě se nalezla Laďka především v komediálních rolích. Jako příklad lze uvést filmovou pošťačku Zuzku ve filmu Trhák (1980), úřednice Hlívová v komedii Křtiny (1981), Čuříková ve Fešákovi Hubertovi (1984) nebo Komárková v komedii Když rozvod,tak rozvod (1982).
Ale dost těch oficialit, jsou k ničemu a všude je jich tolik...
Laďka Kozderková a já.....
její jméno je pro mě neodmyslitelně spojené s řadou scének v zábavných pořadech, jakými bylo třeba Televarieté, nebo silvestrovské pořady. Vždyť kdo by se od srdce nezasmál scénkám věnovaným třeba „Ústavu pro výzkum chůze (1984)“, nebo manželská poradna alá „Techtle Mechtle (1978)“. Když o tom tak přemýšlím, nabývám dojmu, že ta dnešní „moderní forma zábavy“ takovou podívanou není prostě divákovi schopna nabídnout.
Jako tehdy malému divákovi se Laďka Kozderková zapsala do paměti v pohádkách, jako např. Princové jsou na draka (1980), Láďo, ty jsi princezna! (1979), O nosaté čarodějnici (1984), Princezny nejsou vždycky na vdávání (1985) nebo Plaváček (1986).
Na Laďku Kozderkovou mám však ještě jednu vzpomínku z mládí, která mi utkvěla v paměti. To tenkrát v televizi vysílali pořad ABECEDA. Na podium , do záře světel vstoupila šarmantní dáma paní Laďka Kozderková a zazpívala nádhernou písničku „Já už vím“.
V té době jen úzký okruh nejbližších spolupracovníků a rodiny věděli, že je tak těžce nemocná. A pro mě osobně právě obtěžkaná břemenem nemoci a možná s uvědomováním si svého neodvratného konce, zazpívala právě tuto písničku tak, jako ji nezazpívá už nikdy nikdo. Za skoro dva měsíce dne 17. listopadu 1986 prohrála svůj životní boj se zákeřnou nemocí v pouhých 37 letech.
milá Laďko,
já na Vás ve vší úctě vzpomínám takto:
Laďka Kozderková - Hello Dolly
Laďka Kozderková -Techtle mechtle
Vladimír Dvořák, Laďka Kozderková a Jiřina Bohdalová ''Ústav pro výzkum chůze''
Další informace ze života Laďky Kozderkové naleznete zde:
Při psaní této vzpomínky čerpáno zde: a zde:
