Tam někde, kde práchnivějí kosti mrtvých

na jednom pomyslném ostrůvku, zahaleného do černobílého hávu. A čím víc, jsem se blížil k onomu místu, pociťoval jsem vzdálené doteky minulosti a čím dál zřetelněji, rozpoznával zvláštní siluety.
„Různá společenství se neřídí pocitem zodpovědnosti a svědomím tolik jako jednotlivci. Kolik utrpení přináší lidem tahle skutečnost, kolik válek a útisku všeho druhu, který celou planetu naplňuje bolestí, stony a trpkostí! A přece to, co je opravdu cenné, může vzniknout jenom neosobní součinností mnoha lidí. Proto každému, kdo má rád lidi je radostí největší, když povstane něco pospolitého, co vzniklo za velkých obětí a čeho jediným cílem je přispívat k podpoře života a civilizace.“
 Albert Einstein 

„Zjistili jsme, že ten kdo odešel, si s sebou neodnesl slunce, ani nám místo sebe nezanechal temnotu. Prostě jen odešel - a každé "sbohem" v sobě skrývá naději.“ 
Paulo Coelho

A tam někde, mezi stromy k uctění památky mrtvých, lvi ostatky padlých vojáků střeží.

Už to tak bývá, že čas mnohé mění. Dnes toto místo, vypadá jinak. Stromy dorostly, nebo byly vysazené nové. Jen tajuplnost a tragičnost tohoto místa, je neměnným mementem.

Tam někde, kde leží kosti

A v tuto chvíli na malou chvíli, opouštím toto tajemné místo. Ve všech jeho historických souvislostech nelze probádat během jednoho dne. Navíc, až přijdou první jarní dny, chci navštívit místo nejděsivější.

Les Svíb.

Tisíce vojáků při Prusko- Rakouské válce našly v tomto lese místo posledního odpočinku. „ Místní lidé do dnes tvrdí, že pokud chtějí jít na procházku se psem, do lesa ho nedostanou….“

Alej mrtvých….

V rámci vzpomínek 150 let od této bitvy natočila Česká televize dokument „Muži z aleje mrtvých“, věnovaný právě této bitvě, na který se můžete podívat  zde: 

 

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Pavel Vrba | pátek 22.2.2019 12:00 | karma článku: 19,72 | přečteno: 388x