Tak naposledy jsme škobrtali po tom nádherném podhradí a tak nastal čas, přijmout pozvání hradního pána a navštívit jeho hradní panství.
Dlážděnou cestou vydávám se vstříc vstupní bráně do onoho panství, které je dominantou okolní krajiny.
Cesta kolem celého hradu, spíše tedy jeho trosek nutí člověka i k zamyšlení – sám nad sebou, svými činy a skutky a to v kontextu časové veličiny.
Časová veličina – to je taková mrška zákeřná a navíc v mnoha ohledech naprosto nevyzpytatelná. Časová osa nekompromisně porovnává všechny ty děje a pomyslný zub času v přítmí vyčkává na svou možnost zakousnutí.
Celá léta budujeme svá sídla, pro jejich budování se mnozí dřeme do úmoru. Mnozí pro svá sídla a blahobyt neváhali a dosud neváhají použít i podlé postupy.
Dny, týdny, měsíce a roky plynou a nekompromisní odbíjející čas po staletí, mnohá sídla v trosky změní.
A mnohá ta snažení ve zmar se přemění.
Ten zloděj čas………
A tak přemýšlím, jakou hudbou toto téma doplnit. Těžce se to vybírá a ačkoliv to tak nevypadá, nakonec tu krásnou hudbu z prostředí hradu a ubíhajícího času nalézám.
Dále publikováno na : http://www.motormix.cz/album/352
Doplnění blogu:
Po zveřejnění blogu jsem dostal zajímavý odkaz na stránky Petra Minky. Jsou zde právě i garafické listy instalované jako stálá expozice na hradě Pecka. Právě tyto listy se věnují osobnostem rudolfínské doby, s doprovodem textů od Petra Hory Hořejše (Toulky českou minulostí) a na jednom z listů je právě vyportrétován sám hradní pán na Pecce Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic.
Dané grafické listy naleznete zde : http://minkapetr.webnode.cz/graficke-listy/album-gr-listu-osobnosti-rudolfinske-doby/
