Tak tohle se mi píše opravdu hodně těžce

Dnešní zpráva o tragickém úmrtí našich 3 vojáků v Afganistánu mě prostě zasáhla. Co lze vlastně napsat. A jak? Aby se slova nestala jakýmsi žvástem opilce.

Dnešní den se opět zapíše černým písmem do historie AČR.

Těžce se hledají slova, jak vyjádřit smutek nejen jejich kolegům působícím v této zahraniční misi, ale rovněž i jejich rodinám a jejim blízkým.

Jsme jen lidé a jsme slabí.

Naše člověčenství totiž neumí vrátit tragický čas.

Můžeme jen projevit slova účasti, ale i rovněž jistotu, že jejich oběť a jména nebudou zapomenuta.

Zároveň si dovolím veřejně projevit přání síly ke smíření, jak příslušníkům jednotky, která  v daném prostoru působí, ale i rodinám a blízkým padlých vojáků.

A žádné komentáře zakomplexovaných hlupáků,

nemůže snížit hodnotu nejvyšší oběti,

kterou ti tři, přinesli,

pro každého z nás.