Pokleslá společnost prahne po úchylném umění.

Navíc společnost, která se ráda přetvařuje, hraje si na mravné a stádovitě bečením odsuzuje výroky, kterým mnohdy ani nerozumí, nebo je pro jistotu v celém tom kontextu ani neslyšela.

Když člověk sleduje celou tu škálu nabízené televizní zábavy nestačí se divit - toliko rádoby nádherných a  voňavých názvů všelijakých pořadů a filmů. Pokud se koukne normálně uvažující člověk, musí konstatovat, že se ta libá vůně spíše přeměnila ve vůni chlévské mrvy.
Zcela nedávno absolutní stádová hysterie kolem Pussy Riot, vyvolala klamné zdání o té naší slušné společnosti.
Ale jsme slušná společnost? Nebo již klasicky po česku, jen si na něco švejkovsky hrajeme. Předstíráme  sami sobě jak jsme civilizovaní.
A tak při těch všech bičujících slovech a slušnosti, hledal jsem nějaké náznaky, kritiky a hanobení i na pokleslé umění. Možná mi něco uniklo, ale nenašel jsem vůbec nic.

Umělci co by zastánci slušností?

Nedávno jsm dostal zajímavý typ na umění současnosti, respektive filmové veledílo s názvem Díra u Hanušovic.

Jak uvádějí prameny k onomu filmu zde:

Učitelka němčiny Maruna (Tatiana Vilhelmová), toho času hospodská, se snad nikdy nevdá. Na malé vesnici je o vhodné muže nouze: nerozhodný starosta (Ivan Trojan) tráví hodně času na posedu a čeká na svého jelena, dětsky naivní Olin (Jaroslav Plesl) je okolím považován za neškodného vesnického blázna a klempíř Kódl (Lukáš Latiňák) se s chutí otočí za každou sukní. Maruně na klidu nepřidá ani její panovačná matka (Johanna Tesařová), o kterou spolu se sestrou Jarunou (Lenka Krobotová) pečují. Když navíc Jaruna využívá první příležitosti a odjíždí po boku postaršího Němce Hanse do Mnichova, zůstává Maruna v „Díře" s matkou i nápadníky sama. Jednoho dne však u Hanušovic dojde k nečekané události...

Ten film jsem si půjčil a z důvodu objektivity ho i shlédl.
A můj názor?
Pokleslost, amorálnost, brak a hnusota.
Co každých deset minut intimní slovní vyjádření, které se zde nedají napsat. Nejen z důvodu kodexu blogera, ale zejména slušnosti člověka samotného.
Zároveň nechápu řadu herců, kterých si i vážím, jak se mohli snížit k takovému balastu.
Jsem ale přesvědčen, že mnozí cnostní mi jistě napíší, že je to komedie a neumím to brát s nadhledem.
Možná mají pravdu, že neumím. Já ale ani nechci.

Takže za mě Díro u Hanušovic, patříš do filmového propadliště.