Ovčáček a další podobné profily.

Profily různých osobností, politiků, herců, ale i obyčejných lidí. Široká škála různých sociálních sítí umožňuje presentovat sám sebe, své zájmy, své názory nebo i produkty. Třeba takový Twitr.

To je takové zvláštní médium. V přesně daném počtu 140 znaků a případného přidání 4 obrázků, vznikne informace, která je buď k pobavení, nebo poučení. Nebo prostě vyzní jako totální blbost a trapnost.
Navíc, někteří autoři, uvádějící své povolání rovnou ve svém profilu uvádějí, že jimi uváděné názory a komentáře, nejsou oficiálním sdělením ve vztahu k jejich práci, nýbrž vyjadřují jen názor či polemiku za osobu X, tedy soukromý názor.
A tady je ten zakopaný pes….

Dnes mě zaujal blog kolegy Lukáše Meitnera, s názvem „Pražský hrad dokazuje Číně svoji loajalitu – vypnul Google“ (naleznete ho zde), který svým viděním světa a svými slovy rozebírá včerejší výpadek Googlu. Své věty navíc doplňuje obrázkem, zachycujícím vyjádřením  jakéhosi Jiřího Ovčáčka, který doplnil i patřičným komentářem. A vůbec neřeším, zda-li svůj článek myslí vážně, jako vtip, či úplně jinak. A přiznám se, že mi to je i tak nějak jedno.

Záměrně uvádím jakéhosi Ovčáčka, neboť to, o čem dnes přemýšlím, se vůbec ne netýká konkrétních osob, výkonu funkce, povolání, či čehokoliv jiného.
Je to čistě jen o našem vlastním přijímání informací, jejich zpracování a zveřejnění.

Ale když jsem už použil jméno jakýsi Ovčáček, schválně jsem zapátral na onom twitru a s úžasem jsem zjistil, že ten jakýsi Ovčáček je tam na čtyřech profilech.  Kdybych nebyl línej, měl na to povahu nebo byl bavič, zcela určitě bych vytvořil dalšího, jakéhosi Ovčáčka. A dočíst se na  vytvořených profilech různých informací  je zajímavé.

A tak jen pár náhledů na ty čtyři profily:

Který z nich je však platný?
Který je vlastně oficiální, na který přispívá skutečný Ovčáček?

Ale jak jsem již napsal výše – vůbec mi nejde o konkrétní osobu. Ono to vše má poněkud širší rozměr.
Třeba na takovém facebooku, jsou profily známých osobností, včetně herců a hereček. Já milovník a obdivovatel hereček jakou je pro mě osobně Eliška Balcerová, Iva Janžurová…..
A ty profily jsou doplněny řadou povedených i méně povedených fotografií a reportáží.
Je krásné číst i pod fotografiemi věty typu Paní Eliško, Vám to moc sluší, jste úžasná herečka, prostě od srdce psané fanouškovské zprávy, které bych tam nejraději napsal také, ale…..
kde mám tu jistotu, že si to skutečně přečte Eliška Balcerová, či Iva Janžurová….
Všechny tyto systémy nám poskytují řadu informací, včetně snímků, názorů a komentářů, od srdce psaných vyznání, možná i laiků od jakýchsi oblíbenců.
Jen já mám v sobě jistou pachuť nedůvěry v zamyšlení co je pravda a co je fikce.
Vždy mám pocit, že se také může jednat o podvrh, kterému věřit je jako pít šampaňské ochuzené o bublinky, či věřit krásné a od přírody vybavené dívce na seznamce či erotické lince.
Jsem si i vědom, že řada lidí tyto mé úvahy nesdílí.
Prostě věří a možná si i připíjí vyčpělým šampaňským a pomlaskávají si nad úžasným pitím.

Asi jsem jinej.

Ale já holt mám raději to šampíčko s těma bublinkama.