O těch lepšolidech

Přiznám se, že se mi ten termín hodně líbí. Třeba proto, že je dalším možným označením těch mnohem lepších, slušnějších, pravdomluvných, upřímných, moudrých, čestných a charizmatických lidí, než jsem zrovna já.

A ty lepšolidi, znám vlastně od dětství.
Kdybych je měl spočítat, nejspíše bych se jich nedopočítal.
Působnost oněch lepšolidí je v širokém spektru života. Nalezneme je všude, v mnoha profesích, lidských činnostech či dovednostech a především v morálce. Díky jejich „ obrovskému rozhledu, znalostí, dovedností a mravnému životu“, mohou objektivně poskytovat nejen zaručené rady, ale i patřičně pronášet „objektivní“ kritiku a odsuzování. Člověk z kategorie „lepšo“ má i obrovskou potřebu sdružovat se v jakých si těžko pojmenovaných spolcích. A když se v onom „spolku“ sejde více než jeden „lepšo“, to už má patřičnou sílu. Mnohem lépe se pak prodiskutuje nemravnost kohosi, či jeho obecné neumětelství.
Členství v podobných spolcích (a je jedno, jak je pojmenujeme), mnohdy nevyžaduje náročné zázemí. Může fungovat kdekoliv, na návsi, na ulici, v krámě, před kostelem…. prostě kdekoliv…, včetně různých diskusí, především na internetu.

„S úspěchy přichází i závist průměrných, kteří v životě nedokázali nikdy nic mimořádného. Předpovídají mu, že takové výkony zanechají následky na zdraví. Ve skutečnosti se utěšují, že jejich jednotvárný život je nejlepší.“ Ota Pavel 

Protože zrovna na tom internetu to je nejpohodlnější. Kdo ví, jak by nás překvapilo, znát skutečné chování v soukromí a osobnostní profil takového mravného „lepšo člověka“.
Takové spolky by mohly být i zajímavé z hlediska statistiky a vědeckého zkoumání.
I když já se osobně domnívám, že v těchto spolcích mají především převahu ženy. Čímž nevylučuji, že existují i spolky, ryze s mužským zastoupením, či spolky bez ohledu na pohlaví.
Ale i v těchto „lepšo“ spolcích, existují problémy.
Třeba když se potkají dva „lepšolidi“ hodnotící zrovna nepřítomného jiného „lepšo jedince“ daného spolku.
Život těchto „lepšolidí“, je inspirací řady umělců, díky nimž vznikla třeba zajímavá filmová díla. Třeba takové „Počestné paní Pardubské“, „Mravnost nade vše“, „Nejlepší člověk“, „Babovřesky“ či trilogie „Slunce, seno…“

Jsem rád, že nový pojem„lepšolidi“, poněkud zpestří tradiční pojmy, jakými je například pokrytec, drbna, chytrolín či lenoch.

Dokonce mi pomohl vyřešit i označování těch, co vždy vědí, že by vše udělali líp, než ten druhý. Tedy do doby, kdy mají sami nastoupit do role hlavního hrdiny, prokázat svůj um, umět přijmout rozhodnutí, ale také za něj nést všechny možné následky a dopady.