- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Jsou fotografie, u kterých lze lehce napsat jednoduchý text….
byl jsem na houbách, fotografoval jsem katedrálu, lidé z ulice, voda a rybníky…..
„Všichni jsme trochu divní. A život je trochu divný. A když najdeme někoho, jehož podivnost je kompatibilní s naší, spojíme se s ním a dostaneme se do vzájemné uspokojující podivnosti a té se říká láska... pravá láska.“
Robert L. Fulghum
S těmi slovy nemám většinou problém, přesto se najdou okamžiky, kdy dlouho v rukách pomyslně převracím ony dvě fotografie a přemýšlím. Třeba o nějakém skrytém významu zachycené scény. Když kolem sebe zaznamenáváme to, co se nám líbí, prolínáme do oněch záběrů i naše vidění světa.
Starý osamělý dřevorubec vzal kus polínka. Dlouhé hodiny na ten kus dřeva pohlížel. Vzal dláto a trpělivě vyřezával, kousek po kousku jakousi postavu. Vyřezával tak dlouho, až se špalek změnil na sošku krásné dívky, které už chybělo jen to, aby ji někdo vdechl život…..
A tak v ruce obracím ty dvě fotografie a přemýšlím, čím mě tak imponují? Co skrývají?
Třeba to je ve své podstatě jednoduché, třeba jsou jen a jen o opaku podhledu, přízemnosti, která se nám vkrádá do našeho každodenního myšlení. Mnohé problémy, které řešíme z omezené výšky naší postavy, vypadají úplně jinak z jiné výšky, z jiného úhlu pohledu.
A přitom opakem podhledu je nadhled.
Díky naší vlastní nedokonalosti si ani neumíme představit, že i to naše každodenní všední okolí, má v sobě ukrytou krásu.
Stačí málo,
třeba jen pár schodů vystoupat,
tam někam k nebesům.
A vše se rozevře do nádherného panoramatu.
Stačí jen chtít ….
„Jen když se vydáte cestou, kterou před vámi nikdo nešel, můžete zanechat stopu. Všichni máme nějaký strach. Je v každým z nás. Jde jenom o to, za co vám ho stojí vyměnit. Protože v životě budeme mít jenom to, za co jste ochotni bojovat.“
Kamil Bartošek alias Kazma
Obrázky se po kliknutí zobrazí v plné velikosti
Další články autora |