kdybych tam nešel. Přišel bych totiž o poznání souvislostí a dál si žil ve zkreslených pohledech, plných domněnek. I když na druhou stranu připouštím, že pro mnoho lidí jsou domněnky příjemnější a pohodlnější, než skutečná fakta.
Ona ta fakta, jsou prostě náročná. Navíc, ověřování informací je náročné nejen díky nutnosti jejich porovnávání, ale i prověřování. A hledání reality je někdy spojené i s nasazením fyzičky a pohybu v terénu. A tak se to mé nedělní ohlédnutí se dá shrnout slovy: včerejší exkurze, pole, louka, archeologie a historie. Zejména v dnešní době se při vyslovení slova pole, většině lidí objeví před očima lány zapáchající řepky olejky, spojené s nenáviděným Babišem a Zemanem. A to vše aktuálně propojené se všemi těmi miliony chvilek pro demokracii.
Pro mě osobně je však pole spojené s mnohem hlubším a závažnějším nadčasovým symbolem. Tedy symbolem ukojení základní životní potřeby, ovlivněné stanovenými kvótami a rozmary počasí. A především čím dál více se prohlubujícím deficitem vody a ubývajím hmyzem.
Tedy tím základním a nutným předpokladem, abychom vůbec jako lidstvo přežili. Ale kdo ví, třeba se dočkám i demonstrací spojených s milionem chvilek pro vodu, snížení chemie, změny celé politiky a koncepce zemědělství, vzniku remízků, ochrany vody a půdy.
A nejen to.
Pole a louky jsou i dávnými němými svědky dřiny našich předků, ale i tragických historických milníků naší země. Milníky, kdy prolitá krev tisíců, potřísnila louky a pole a byla smyta deštěm.
Pole, louky, archeologie a historie.
Když jsem před několika dny zahlédl informaci o konání akce „ Spolková exkurze Komitétu 1866 na bojiště u Hradce Králové“, přemýšlel jsem, o čem to může být a čím mě to může obohatita tedy proč tam vůbec jít. Den před sobotní akcí jsem sledoval počasí, které nevěštilo slunečné počasí.
Naopak.
Byly předvídány deště. A v barvách jsem si představoval, jak asi budu vypadat, když se daná akce bude konat na trase vedoucí terénem i mimo turistické trasy a to za každého počasí. Už jsem si i představoval komentáře pí Columbové, až zablácený a mokrý usednu do uklizeného vozidla po zdolání trasy. Naštěstí, na tento scénář vůbec nedošlo. Jako by i to počasí přálo mému poznání. Na místě srazu jsem byl první. Dělám to tak pokaždé, protože bytostně nesnáším nedochvilnost. Když mě pí Columbová přivezla na místo srazu a odjela, přepadl mě podivný pocit, zda tam nakonec nebudu sám. Naštěstí, po chvíli jistého netrpělivého očekávání, se naše řady rozšířily. Postupně jsem odhaloval i identitu účastníků exkurze, což mě naplňoval pocitem, že tento výlet bude opravdu stát za to. Mezi příchozími jsem tak měl úžasnou možnost seznámit se s historikem, několika archeology, členy Komitétu 1866 i zástupci Gardy města Hradce Králové. A právě přítomnost těchto lidí, dala mi řadu úžasných podnětů k poznání historických souvislostí, ale i vědy, o které nevím vůbec nic – archeologii.
Pole a louky
kolik jsem jich za svůj život viděl? Když jsme přišli na první místo výkladu, kolem mě louka a pole. Na první pohled nic zvláštního prostě louka a pole. Tedy až do chvíle výkladu o tom, že se na těchto místech nacházelo rakouské polní opevnění pro dělostřelectvo.
Umístění těchto opevnění, které je historicky doloženo ve zpracovaných mapách tehdejší rakouské, ale i pruské armády. A právě tyto historické prameny byly v nedávné době ověřeny moderními nedestruktivními archeologickými metodami.
A právě přítomní archeologové, kteří tento průzkum prováděli, nás seznámili s výsledky svého zkoumání. Pro mě jako člověka neznalého, bylo zajímavé dozvědět se trošku víc, nejen o daném místě, ale i způsobu metod zkoumání dávno zapomenutých míst. Ale i o samotné práci archeologů, o nichž mnohdy čteme negativní novinové titulky a články, kterak zdržují výstavbu dálnic či staveb.
A jak už to bývá, realita a pravda je někde úplně jinde….
Když jsem se rozhlížel do širé krajiny i z míst bývalých dělostřeleckých opevnění, s informacemi nejen od archeologů, ale i historiků, neubránil jsem se konstatování, že to co se dělo v okolí Chlumu muselo být příšerné. Stačilo k tomu strašně málo. Pohledět do krajiny, na pole a louky a představit si tam pochodující a bojující vojenské mnohatisícové jednotky.
Všechny ty výstřely, dým a zvuky letících dělostřeleckých granátů a kulek, nářek vojáků a krev barvící pole.
A to celé naše putování od Sendražic přes Neděliště na Chlum bylo zakončené návštěvou a výkladem u Baterie mrtvých. A tam jsem si mimo události bitvy uvědomil jedno z dalších pozitivní poznání. Byl jsem na tom místě už několikrát, ale až teprve včera díky výkladu přítomných odborníků, všiml jsem si dosud viditelných pozůstatků dělostřeleckého opevnění a ochranného valu pěchoty.
Teprve po té, si člověk uvědomí nesmírnou složitost a vzájemnou ovlivnitelnost detailů, které nazýváme taktikou či vojenským umění. V obrovsky složitém procesu, ve kterém i maličkost, způsobí obrovské ztráty na životech vojáků.
Přiznám se, že z toho včerejška jsem nadšený.
A musím i poděkovat organizátorům této akce, včetně jejich přípravy a podklady, na kterých vše názorně ukázali. A budu se těšit na další podobné akce, protože právě v takových vidím smysl. Nejen akce, ve kterých se shrne celá bitva, ale právě po částech, na jednotlivých místech bojů.
Na závěr toho mého dnešního nedělního ohlédnutí se však nemohu ubránit i jistému znechucení a naštvanosti.
Při tom našem putování, narazili jsme na poničený pomník padlých příslušníků rakouského dělostřeleckého pluku č. 6 arcivévody Viléma, který byl zřízen roku 1867.
Stopy poničení nelze vysvětlit jinak, než cíleným zlým úmyslem, neúctou a obyčejnou lidskou hloupostí. A normálně uvažující člověk nemůže pochopit, co to může být za lidskou hyenu, nemající úctu k padlým vojákům.
A nejlépe to vystihují slova jednoho z účastníků:
"přežilo to dvě světové války,
tři politické režimy,
ale naší novodobou, všeobjímající, všeodpouštějící demokracii
postrádající úctu k životu a hodnotám,
to nepřežije…“
Tento čin totiž žádal nemalé odhodlání a vynaloženou energii. Nenachází se nikde u silnice, kde by stačilo jen vyskočit z auta, vykonat v rychlosti dílo zkázy a rychle pryč… musel tam být zákeřný záměr.
Dosud vydané články k prusko - rakouské válce naleznete zde:
