a přežil jsem a byl jsem nad míru spokojený. Navíc, jsem měl možnost prožít chvíle mezi přáteli a na místech mimo denní dobu. A mohu jen směle říci: Byla to super akce.
Ten dnešní fotoblog je vlastně určitým doplněním mého předcházejícího blogu, zakončeného tajemným rozuzlením.
Nakonec kdo chce, může si ho otevřít zde.
A tak můj čtenáři, rád tě svými vybranými obrázku provedu hlavními etapami Muzejní noci na Chlumu.
Celý prostor bojiště byl bezpečný, nacházeli se tam titiž ozbrojení vojáci 19. století
Byli všude, kam se člověk podíval a kde nebyli jednotky, alespoň tam na stráži jeden statečný voják stál
V jistých chvílích došlo i k setkání znepřátelených stran, tedy zástupců rakouské a pruské armády. Nakonec vše nasvědčovalo přátelskému rozjímání
Dle historie jsem je bedlivě sledoval, z počátku poněkud opatrně, protože dle historie to byly válčící strany. A on ani ředitel Muzea války 1866, nevěřícně hleděl na mírový stav, až se musel jít sám přesvědčit, zda obě strany opravdu vyjednávají klid zbraní
A klid zbraní byl po celou dobu zachován, takže bylo možné zájemcům o historické události osvětlit problematiku bojiště na Chlumu
No klid zbraní... úplně nebyl, protože zejména děti chtěli vidět, jak se z pušek střílí, jaký dělají hluk a zda se člověk lekne....
já nevím, zda lekne, ale já se lekl, až se mi nepodařilo udělat líp fotku výstřelu
Mezi tím, jiní návštěvníci pozorně poslouchali výklad o situaci na bojišti
A v rámci prohlídky bojiště, skupinky navštívili pietní místa, mezi které patří ossárium
Byl jsem tam v poslední době mockrát, ale když se setmí, vše je tajuplnější
Fürstenberský kříž jak jsem ho zahlédl jinak
A v té tmě i Baterie mrtvých má své emoční poselství....
A vědom si i událostí, které se v roce 1866 na tomto místě udály, zachytil jsem i jiné obrazy...
A s odstupem času, i v mé mysli, objevily se podivné obrazy
A co dodat na samotný závěr?
V kontextu všech historických událostí po roce 1866 zůstává otázka:
Poučili jsme se?
