Venku to zase vypadá, nedávno napadlý poprašek sněhu je tak nějak pryč, počasí je spíše dobré pro chřipku a tak se prohrabuji v archivu. Sníh a krajinu oděnou do bíla mám sice rád, ale v tomto počasí se raději vracím k fotečkám z jara.
A tak jsem nalezl i jedno album pěkného místa. Psal se rok 2010 a vládl měsíc květen. Fotky pořízené kompaktem a když mnohé vidím, mám pocit, jak jsem to taky pěkně matlal. Nebo vlastně kdo ví, ten pocit mívám i nyní.
Vím, že na onom místě proškobrtal jsem míle. A na zajímavá místa i narazil. Jen nějak opětovně nevím, kde že jsem to byl. Nebo jen zkouším, kdo to z mých přátel odhalí?
Kdo ví.
Jo, to venku kvetli květiny a fontány vytvářely zajímavé paprsky vody.
A všechny ty upravené cestičky lákaly na pěkné procházky.
A i ve zdejším škobrtání jsem narážel na své milované vodní prameny a vodní víly.
A mnozí buď kráčí, běží a nebo se jen vezou kočárem svátosti.
A ta zajímavá stavení, příbytky, věže a zahrady.
A ta zvláštní podloubí.
A zase ty moje milované vodní toky.
A na lávkách podivné to značky.
Krásné pohledy z výšin a strání na toto zvláštní město.
A jsou zde i zajímavé církevní stavby
A tak to je z toho dnešního putování zatím vše. Třeba někdy příště, vrátím se do onoho kraje v dalším pokračování.
Rozdíl mezi velkým a malým městem tkví v tom,
že ve velkém městě je možné víc vidět a v malém víc slyšet.
Jean Cocteau
No a nějakou tu hezkou písničku na závěr. Ale k tématu " město " a tak babo raď.
Žádná lepší mě nenapadla, jen tato.
