Když se historie prolne do současnosti….

člověka až zamrazí. Třeba právě dynamické ukázky přibližující nedávnou (bohužel, pro některé již dávnou a zapomenutou) historii naší země, ve kterých sice nikomu nic nehrozí, přesto však z toho mrazí.

Když jsem o tomto víkendu navštívil již devatenáctý ročník akce „CIHELNA 2016“, věděl jsem, že tam bude spousta zajímavých exponátů, perfektní atmosféra a nebude čas na žádnou nudu. Každoročně se vracím do kouzelného prostředí Orlických hor a města Králiky, které pokaždé přivítají tisíce příznivců vojenské historie, milovníky speciální techniky a výzbroje Armády ČR, Policie ČR, Celní správy, Vězeňské služby, Hasičského záchranného sboru navíc obohacené o statické a dynamické ukázky techniky Vojenského muzea Králíky a klubů vojenské historie.

Sobotní program byl zahájený průletem vojenských stíhacích letadel Jas-39 Gripen a slavnostním projevem hejtmana Pardubického kraje Romana Línka, starostky města Kraliky Janou Ponocnou a ředitelem Sekce podpory MO generálmajorem Jaromírem Zůnou. Mezi první a velmi zajímavé dynamické ukázky patřil seskok parašutistů a vystoupení příslušníků Armády ČR, kteří návštěvníkům předvedli způsob obrany důležitého objektu státu (ODOS) s využitím moderní vojenské techniky jako například KVBP PANDUR II, LRD-130 Kajman, tank T-72 M4 CZ, LOV IVECO ve zdravotnické verzi. Zejména malí návštěvníci této akce obdivovali vystoupení vojenských kynologů při zadržení pachatele, či slaňování psovoda a psa z vrtulníku.
Neméně zajímavá byla i ukázka zásahu hasičských jednotek, volně navazující na ukázku ODOS při vzniku požáru. Mezi divácky oblíbené ukázky patřily i prostory statických ukázek, ve kterých si mohli návštěvníci do slova omakat současnou, ale i nedávno vyřazenou vojenskou techniku, techniku a prostředky Vojenské policie,  Policie ČR, Celní správy, Vězeňské služby či techniku hasičských jednotek. Vojenské muzeum Králiky a kluby vojenské historie nabídli návštěvníků letošní „ Cihelny 2016 “ statické a dynamické ukázky vojenské historické techniky české, ruské i německé armády.
Právě dynamická ukázka vojenskou historickou technikou uskutečněná pod heslem: 

"Svobodu lze ztratil lehce, těžká je však cesta k jejímu znovunabytí “.

zachycovala tragické události v období před a v průběhu 2. světové války, kdy lidé zažili všechno to zlo, které se zhmotnilo po zradě tehdejších spojenců podpisem Mnichovské dohody a která byla zradou našeho národa.
Velmi dobře zorganizovaná sehraná ukázka v podání klubů vojenské historie doprovázená moderátorem akce, který divákům ve svých komentářích velmi fundovaně přibližoval dějinné souvislosti a návaznosti tehdejší doby.

Přiznám se, že mě osobně a věřím, že nejen mne při sledování této ukázky zamrazilo v zádech. Člověk, který se umí zamyslet přemýšlí o všech těch historických souvislostech, zradách,  politické slabosti, ale i obrovské statečnosti našich tehdejších vojáků, kteří ačkoliv byli připraveni položit svůj život při obraně vlasti a postavit se se zbraní v ruce okupantům byli rozkazy z nejvyšších míst zastaveni a jejich nasazení tak dehonestováno tím nejhorším způsobem. Následující léta fašistického teroru, masového vraždění a důsledky zrady spojenců by měli být mementem pro každý národ.
Je tomu ale tak?

Sešli jsme se tu, abychom vzpomenuli obětí válek a totalitních režimů, zejména toho, který je nám historicky nejblíž. Je mi úzko, protože mluvím před Vševědoucím, a uvědomuji si, že nestojím před vámi, ale před těmi, kdo pro tento ideál, pro pravdu života, byli schopni svůj pozemský život nasadit. Dělat to pro sebe by nedávalo smysl. Život se pokládá za druhé. Ti, na něž tu myslíme, to udělali kvůli nám.
Více než vzpomínat, je třeba se poučit. Ti, o nichž přemýšlíme, zemřeli především proto, že si lidé včas nepřipustili, že jsou ohroženi. Je třeba se poučit, neboť jsme opět ohroženi a opět si to nechceme přiznat. Říkáme: Žijeme v míru, přitom se bojuje, útočí a zabíjí. Ve své hlouposti a pýše poučujeme celý svět. 
Říkáme: musíme být silní, abychom uhájili mír, ale k čemu nám budou zbraně, když nemáme muže, kteří by je zvedli. Proč by to dělali, když nemají ideál? Ideál, za který by někdo byl ochoten zemřít. Jsme věru ubozí a směšní. Vzali jsme své oblasti vazebnost kultury a naše katedrály se hroutí a společenství lidí se mění v hromadu rozhádaných sobců. 

V poslední době jsme příliš často svědky mnohdy až psychopatických snah o přepisování dějin nebo jejich hodnocení. Jsme svědky různých výkladů historiků, kdy u některých stanovisek a výkladů postrádám to podstatné – obyčejný lidský rozměr žití v tehdejší době. V hlubokém míru, s plným břichem a nadbytkem, těžko pochopíme život za okupace. Těžko pochopíme tu zlobu, zlost a vyřizování účtů lidí, kterým byli povražděni jejich blízcí.
Kdo ví, jací bychom byli my, na jejich místě při prožití toho všeho zla a temnoty.
Kdo ví, kolik udavačů a přisluhovačů fašistů a donašečů gestapa se stalo hrdinnými partyzány.
Nebo partyzány na pár hodin, kdy už fakt nic nehrozilo.  
A člověk přemýšlí o tom, zda-li se vše může opakovat,
zda se může vše opakovat, díky naší nekonečné nepoučitelnosti.
Ale také naivitě, že žijeme v míru, nikdo nám nic neudělá, máme spojence.
Zpochybňování důležitosti mít vlastní dobře vycvičenou a vybavenou armádu, na co mít aktivní zálohy………
tak, jak tomu bylo posledních 25 let.
Jako bychom měli nezpochybnitelný důkaz a záruku, že se rok 1938 již nikdy nebude opakovat.

Vím, co teď nastane, co uslyším. Má slova narazí na zeď sobecké spokojenosti, která je jako křivé zrcadlo. Všechno překroutí. Kdybych řekl jakoukoli moudrost, ozvěnou se ke mně vrátí fráze prázdnější než žvást opilce. I kdybych přinesl přímo z fronty usmrcené dítě, ozve se jen lživý nářek představitelů elit, a to takový, jaký si bude přát ke všemu lhostejný dav, který je má znovu postavit do čela. Nikdo se nezvedne, aby se šel pokusit zachránit sourozence či matku toho dítěte.

Co dodat na samotný závěr?
Sluší se poděkování všem, kteří tuto akci připravovali, od postavení základních stanů, přípravy a sehrání ukázek, stejně tak jako podpoře této akci od města Králiky a Pardubickému kraji. Protože právě pro všechny ty souvislosti, je třeba tyto události neustále připomínat.

Více fotografií z této historické ukázky naleznete zde :

Kompletní fotogalerii  z letošní Cihelny naleznete zde:

Upozornění:
Nacistické symboly jsou součástí dynamické ukázky a nejsou propagací fašismu, od kterého se autor veřejně distancuje.

Citace čerpána z textu, jehož úplné znění naleznete  zde: