Když se blíží výročí.
Tyto vzácné dny, které doprovází naše životy, jsou nedílnou součástí pomyslné rovnice, tedy minulosti + přítomnosti = budoucnost. Pokud je den, kterému věnujeme pozornost, je nezbytným milníkem našeho bytí.
Narození, ukončení školy, dosažení dospělosti, uzavření sňatku, narození vlastních dětí……ale i smutné dny, spojené s odchodem těch, které jsme milovali.
Pro mě osobně je jedním z takových výjimečných dnů 15. březen, přesně řečeno 15. březen 1998. Tento datum pro mě totiž znamenal úžasných a nádherných 19 let společného soužití se čtyřnohým přítelem a kamarádem. A právě v předvečer tohoto významného data se nemohu ubránit nutkání zavzpomínat na oněch 19 let jinak, než zveřejněním pokračování jednoho životního příběhu, jednoho z mnoha. A tak jako vzpomínku na naši Kleopatru, zveřejním další vzpomínky na chvíle, které píše sám život, protože není většího spisovatele, než je právě vlastní životní pouť.
Ten dnešní díl jsem nazval :
„Kleopatra u veterináře“.
Jak by mi určitě potvrdila většina pejskařů, pejsci prostě ty podivné postavy v bílém nemají rádi. Už z dálky cítí tu nepřátelskou budovu, v níž se právě ten nepřítel pohybuje s jediným cílem - pejskovi ubližovat a to všemi možnými způsoby. Ani Kleopatra nebyla jiná, naopak jsem u ní pozoroval postupné zdokonalování obranných mechanismů. Zdánlivě vypadající neviňátko, jehož tvářička chvílemi mohla sice na první pohled působit zcela přátelsky, dokonce někdy i připomínající úsměv, ale to jen proto, aby při první možné příležitosti zaútočila. Pamatuji si na počátky veterinární péče u pana doktora, kterého jsem velmi uznával a především mu důvěřoval. Přesto však, k mé nelibosti začal pan doktor označovat tu moji hodnou a milou Kleušku Pražským Vetřelcem (podle té neskutečné brutální bestie, ze známého hororového filmu z vesmíru). Vůbec to od něj nebylo hezké a korektní. Vždyť Kleopatra byla vždy milá a hodná, jen prostě na ty veterináře byla bytostně vysazená.
Později, když už byla dámou poněkud zralejšího věku, udělaly se jí nádory u mléčné žlázy, které prostě museli jít pryč. A tak v den operace, celý nervózní a nešťastný, vyrazil jsem s mou pacientkou na kliniku. Z předchozích čištění zubů, jsem už byl dostatečně zkušený na to, abych věděl, že narkóza nebude u Kleopatry jen tak jednoduchá. Nějaký to jejich doktorský stanovení dávky podle váhy a s opatrností, prostě nefungovala. Ten můj predátorek se bránil spánku a bránil. A když už to vypadalo, že tvrdě spí a já ji přestal držet s tím, že ji svěřuji do péče veterináře, ten můj Pražský vetřelec se najednou probral a to jen proto, aby své zuby vtisknul do ruky toho cizího veterinárního gaunera.
Když konečně skutečně spala, zeptal jsem se na bližší podrobnosti, kdy že si budu moci pejska vzít zpátky s tím, že po zkušenostech jim nabízím, že si ji osobně vyzvednu z daného kotce. Obdržel jsem sice zdánlivě uklidňující informaci o tom, že to vše bude v pohodě a že se mám zastavit odpoledne.
Jak se ten čas v takovém případě vleče. Člověku prolétávají různé myšlenky a informace o vlivu narkózy, včetně nebezpečí a vzniku možných komplikací. Po obědě mi zazvonil mobil a neznámý hlas mi oznámil, že si mohu svoji pacientku bez problémů už převzít.
No, bez problémů…
to nebylo, protože pacientem byla Kleopatra a vše bylo vždy tak trošku nějak jinak.
Celý šťastný, že vše dobře dopadlo, vřítil jsem se na kliniku s větou na rtech: Tak kde si mohu tu svoji Kleopatru převzít?
S dovětkem a doporučením, že si ji z kotce po vlastních zkušenostech raději vyndám osobně.
Paní na recepci někam zavolala s informací, o mém doporučení. Po položení sluchátka mi však oznámila, že mě pejska osobně přinesou sami.
V ten moment jsem znervózněl, neboť na předchozí zkušenosti jsem nezapomněl. A tak mi snad nebylo ani po chvilce ani divné, proč několik zaměstnanců má zalepené prsty. Po chvilce přišla paní doktorka a s prosebným výrazem mě požádala, zda bych si Kleopatru přeci jen nemohl raději vyzvednout sám, neboť ta moje hodná a milá holčička pokousala půlku veteriny.
No co jsem jí na to měl říct? Já vám to říkal, já Vám to nabízel.
A tak mě zavedli mezi ty kotce a já na vlastní oči uzřel Pražského vetřelce. Kleopatra, ještě lehce omámená narkózou tam seděla jak člověk, zuby vyceněný více než kdy jindy, navíc vydávající hrozivé pazvuky a celému tomu hororovému stavu ještě přispěla naježením svých chlupů.
Můj vážený čtenáři, chvílema se mi nechtělo věřit, že je to to mé milované stvoření. A i já jsem byl opatrný, nejdříve na ni chvíli mluvil, pomalu vsunul svou paži, až když začala zasouvat své vysouvací čelisti, vzal jsem ji do rukou a oddechl si s chutí.
Doma jsem ji samozřejmě patřičně vyčinil, že takto se dáma přeci nemůže chovat.
A její reakce?
No, zbytečné o tom psát.
Ale byly ještě zajímavější a hororovější příhody. Ale o tom až zase příště.
Předchozí díly věnované tomuto jednomu krásnému životnímu příběhu, jednomu z mnoha, naleznete zde:
Pavel Vrba
Symboly podzimu, aneb vše je jen a jen ve vlastní hlavě
Jsou chvíle, kdy člověka všechny aspekty života sráží na kolena. Všechny ty zprávy, žvásty politiků, politikaření a dopady na naše životy. Jsou chvíle, jako by člověk neviděl ani ten miniaturní plápolající plamének naděje.
Pavel Vrba
Navzdory politice, zdrhám mezi opeřence
Svůj poslední blog zaměřil jsem k politice. A tak pro očištění duše, běžím vstříc kráse přírody. A představte si, že paradoxně - do středu města. Ono totiž obyvatelstvo je opravdu rozmanitý.
Pavel Vrba
Super ovace nad porážkou Babiše
a to úžasné vítězství koalice nad tolik nenáviděným Babišem. A obrovský jásot a veselí zachycené ve volebních štábech a mezi jejich voliči.Vítězství nad tolik nenáviděným premiérem, který pro naši zemi vykonal tolik dobrých věcí.
Pavel Vrba
Navzdory předvolebním kampaním, zdrhám do přírody - díl 2.
všechna ta tichá zátiší a prázdné cesty a lavičky. Mám ta rána rád. Přináší klid a ukazují, že příroda se řídí svými zákony, které jsou pečetěny staletími. I v černobílém zbarvení, je kolem nás tolik krásných zákoutí.
Pavel Vrba
Navzdory kampaním, zdrhám do přírody- díl 1.
prostě abych nezblbnul. A někdy člověk nemusí letět daleko, někdy má krásu u nosu. Třeba i ve městě, dá se najít ostrůvek s krásnými rozhledy. Třeba v Hradci Králové ......
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
KOMENTÁŘ: Po dvaceti letech v EU je načase skončit naši hru s Evropou
Premium Evropskou unii dodnes tak trochu vnímáme, že jsou to „oni“. Přitom v ní sedíme a držíme ústa a...
V Londýně útočil muž s mečem. Zabil třináctiletého chlapce, napadl i policisty
Třináctiletý chlapec zemřel a další čtyři lidé byli zraněni po útoku muže ozbrojeného mečem v...
Kolumbijská univerzita zavřela kampus, podmínečně vylučuje protestující
Newyorská Kolumbijská univerzita v úterý oznámila omezení přístupu na svůj kampus na severu...
Vůz technických služeb rozmetal autobusovou zastávku, řidič byl opilý
Na okraji Mostu dnes dopoledne menší nákladní vůz zcela zdemoloval autobusovou zastávku, na které v...
Získejte ZDARMA dětskou opalovací kosmetiku Lirene
S příjemnými hřejivými pocity ze slunečních paprsků k nám ale míří i nebezpečné UV záření. To na nás působí celoročně, a proto je důležité sebe i...
- Počet článků 811
- Celková karma 25,05
- Průměrná čtenost 716x
"Cokoli slyšíme, je názor, nikoli fakt.
Cokoli vidíme, je úhel pohledu,
nikoli pravda “. Marcus Aurelius
"Kdybych se měl snažit číst -
o odpovědích nemluvě -
všechny útoky namířené proti mně,
mohl bych to tady celé zavřít
a nedělat nic jiného.
Dělám to nejlepší, co umím a znám,
a chci to tak dělat až do konce.
Jestliže mi dá konec za pravdu,
nebude na tom, co proti mně říkají, záležet.
Jestli se nakonec ukáže, že jsem se zmýlil
nepomohlo by, ani kdyby deset andělů
přísahalo, že mám pravdu."
Abraham Lincoln
Můžete mě zaslat i vzkaz : pavelblog@email.cz
nebo mě naleznete zde : https://twitter.com/PavelVrba3
Osobní stránky : http://pavelvrbaozivote.simplesite.com
Seznam rubrik
- Foto - krásy kolem nás
- Společnost
- 1866 v souvislostech
- O těch lidských obavách
- Pokus o fejeton a nadsázku
- O kultuře a umění
- Osobní
- (V)očima diváka
- Ty věci.
- Takové jedno dlouhé povídání.
- Nezařazené
- Foto - motorismus
- Články o motorismu
Oblíbené blogy
- Dana Tenzer
- Jaromír Šiša
- Jitka Štanclová
- Jana Májová
- Kamila Branna
- Soňa Pražáková
- Zuzka Součková
- Jaroslav Chudáček
- Práce záchranářů
- Roman Enders
- Jan Tichý
- Klárka Tůmová
- Tomáš Gayer
- Petr Omelka
- Marek Valíček
- Ivan Dřínek