Cesta – maličkosti

všude kolem mě přetlaky negativ. Všechny ty  Covidy a světové politiky. Člověk se zastaví a jen zírá. I to blogový prostředí vezdejší, mnohdy stahuje člověka tmy. Copak vedle toho všeho, nejsou už kolem nás žádná pozitivisma?

Ale jsou,
byly tu vždy.

Jen nejsou tak uřvaný,
jak negativní mediální hlásný trouby.

Pozitivismus…
lék zadarmo,
všude je kolem nás…

Stačí se jen zastavit,
rozhlédnout se
a plnými doušky vnímat padající listy,
obarvené do nádherné palety podzimních barev.

A radovat se,
že jsem ráno vstal,
že vidím a slyším,
třeba ta padající listy……

Je to jen a jen na nás,

kdy, koho a co,
pustíme do svého nitra.

Listopad

„Když se na konci života většina lidí ohlíží zpátky, zjistí, že po celou dobu žili prozatímně. Překvapí je zjištění, že právě to, co nechali projít, aniž to docenili a aniž si to užili, byl zkrátka jejich život. A tak člověk, podveden nadějí, vtančí do náručí smrti.“ 
Arthur Schopenhauer