Čekal jsem a bohužel nic.

Proč by také, vždyť je to tak dávno. A co bývá dávno, bývá zapomenuto. A já čekal, že se třeba objeví připomenutí něčeho, co tady bylo. A tak strašně zasáhlo do milionu životů lidí.  Myslím si, že jsme pokrytečtí.

A nejen v případě připomenutí hrůz, souvisejících s masovým vyvražďováním lidí. Ve jménu idejí, čisté rasy, nadřazenosti.

27. ledna 1945 v dopoledních hodinách sovětské jednotky osvobodily koncentrační tábor Osvětim III,  Auschwitz I a II.

Byly zavražděny milióny lidí.

Je to už 73 let…

je to už dávno…

A co je dávno,

bývá zapomenuto.

Jsou přeci mnohem důležitější aktuálnější témata,

a taky falešná představa,

že se historie, přeci nemůže opakovat.

Epilog: 

Když jsem sdílel příspěvek k připomenutí těchto hrůz, byla mi tam položena otázka: Jak to souvisí s prezidentskými volbami. Komu to prospěje?

A i když chápu, že to je spíše otázkou neuvědomění si, přiznám se, že mě v ten moment polilo horko.

Kam jsme to vlastně dospěli?