Akce pro dobrou věc, kterou velmi rád podpořím.

Dne 2. září 2017 se  v Děčíně koná závod v běhu, jehož cílem je podpora Vojenského fondu solidarity. Organizaci tohoto závodu si pod svůj štít vzal spolek Self Defense Division, z.s.

Jedním z hlavních organizátorů je Jiří Omaník, se kterým jsem měl o daném závodu možnost udělat velmi zajímavý rozhovor.

Jirko, tvé jméno je spojeno s mnohými aktivitami nejen jako vojáka z povolání, ale rovněž z řady pořádaných akcí i v rámci Vojenského fondu solidarity. Jsi i instruktorem spolku nadšenců v oblasti sebeobrany, další bojové a kondiční přípravy, pod názvem „Self Defense Division, z.s.“  a vedoucím projektu „SAR-DPT“.
Můžeš se čtenářům představit a více jim přiblížit, co v sobě skrývá Self Defense Division, z.s.?

Ahoj Pavle, tak jak už jsi řekl, jsem vojákem z povolání a působím u 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany v Liberci. Zároveň jsem předsedou zmíněného spolku. Spolek se zabývá širokým spektrem činnosti. Jako jsou například přednášky prevence kriminality na středních školách, kurzy a semináře sebeobrany pro ženy, školení sebeobrany pro posádky ZZS, výuka v obranné střelbě, ale také charitativní činností. Ale to je jen zlomek aktivit. V letošním roce jsme spustili projekt Dobrovolného pátracího týmu - „SAR-DPT“, který je zaměřený na pomoc PČR při aktuálním pátraní po pohřešovaných dětech a osobách, které jsou v přímém ohrožení života. V současné době máme navázanou spolupráci a součinnost s Krajským ředitelstvím policie Ústeckého kraje. Tento projekt  plánujeme realizovat postupně do dalších krajů tak, abychom byli prospěšní co nejvíce lidem.
Vše, na čem se podílíte, je spojeno s fyzickou kondicí a se sportovními aktivitami. Co tě vedlo k uspořádání výše zmíněného závodu v Děčíně?

Tak primárně to, že jsme v Děčíně doma a máme pro běhání ideální podmínky v podobě cyklostezky a kaňonu řeky Labe. Sekundárně chci ukázat, že to nemusí být zrovna závod, kde je spousta cen, fotografů a komerce, ale je to možné pojmout i jako určitý „relax“ od všedních pracovních povinností a starostí, navíc spojený s možnou formou finanční podpory. Tento závod je o tom, že člověk finančně přispěje na dobrou věc, ale ještě se proto musí „zpotit“, což symbolicky znamená, že ví, proč to běží. Vzhledem k současné organizaci a podpoře, která se nám dostává od veřejnosti, jsme se rozhodli, že náš spolek „Self Defense Division, z.s.“, bude ročně pořádat běhy dva. Konkrétně se bude jednat o „Běh pro Vojenský fond solidarity“ a tím druhým bude „Běh pro Nadaci policistů a hasičů“. A protože to považujeme za velmi prospěšnou věc, a chceme z toho udělat tradici.

Tragické události v roce 2014, při kterých zahynulo 5 našich vojáků při teroristickém útoku v Afganistanu, mimo jiné ukázaly nejen do jisté míry sobectví, neúctu a nízké vlastenectví řady lidí, ale rovněž i potřebnost založení Vojenského fondu solidarity. Vojenský fond solidarity, který vnikl v poměrně nedávné době, respektive v roce 2015.
Jak sám vnímáš potřebnost takového fondu?

Tato tragédie se dotkla snad každého vojáka, mě osobně, nevyjímaje. Přeci jen jsme všichni bratři ve zbrani a jedna velká rodina. Byli lidé, kteří si uvědomovali jaký dopad má tato tragédie na rodiny těch všech padlých kluků, ale i na armádu jako takovou. Při výše zmíněné tragédii se objevilo také plno různých spoluobčanů, kteří živili mnohé diskuze na sociálních sítích naprosto nemístnými komentáři a slovními útoky. U nás se podle mého názoru vlastenectví objevuje sporadicky a řekl bych i pokrytecky. Většinou ho zaznamenáme v době, kdy hrajeme hokej….. a zrovna vítězíme.
Je to velká škoda, protože máme být na co hrdí, jak z naší minulosti, tak i současnosti.
Myslím, že třeba podpora Vojenského fondu solidarity, ale i nadace policistů či hasičů a záchranářů, má v dnešní době nezastupitelnou roli a jejich potřebnost je více, než na místě. Je to i o projevení úcty, kdy voják, policista či záchranář obětuje svůj vlastní život za druhé.  Podle hesla : " jdeme tam, odkud ostatní utíkají".
Proto jsem taky rád, že můžeme přispět k propagaci a podpoře vojenského fondu solidarity, stejně tak, jak výše uvedené nadaci.

Náš rozhovor beru i jako jakousi formu pozvánky na tuto akci, adresovanou široké veřejnosti. Jaký program a možnosti  plánujete  pro účastníky, případně jak mohou tuto akci podpořit  i diváci?

Běh pro Vojenský fond solidarity se uskuteční během Dne záchranářů, takže je se určitě na co těšit. Během dne bude probíhat spousta ukázek a prezentací IZS, včetně techniky. V blízkosti místa konání se nachází mnoho parkovacích míst. Nedaleký kemp, nabízí i možnost ubytování. Diváci všech věkových kategorií jsou vřele vítáni, podpora běžců je důležitá. Pevně ale věřím, že poběží i lidé, kteří běžně neběhají. Běh totiž není časově nijak omezen. Určitě se mezi lidmi najde velká spousta "srdcařů", kteří si přijdou zaběhnout krásných 5 km. Pro děti bude připraven 0,5 km dlouhá trať, kterou samozřejmě mohou běžet i rodiče.

Bohužel, na místě akce, nebude pro diváky možné přispět do Vojenského fondu solidarity. Jde nám o průhlednost a transparentnost, která je zajištěna možností přispění na registrační účet. Celý obnos, který se na něm bude nacházet, bude přeposlán na konto Vojenského fondu solidarity.

Bohužel, žijeme v době, kdy se řada takových dobročinných akcí, stává obětí podvodníků. Jakou mají dárci, zejména z řad diváků jistotu, že jejich darované peníze skončí tam, kde mají?

Účet, který jsme pro tuto událost zřídili, je transparentní a lze ho kontrolovat na stránkách Komerční banky. Celá částka na tomto účtu bude po skončení akce odeslána na konto Vojenského fondu solidarity.

Jirko, děkuji ti za tvůj čas, který jsi věnoval tomuto rozhovoru. Zároveň mě dovol popřát ti, aby se vše povedlo zorganizovat a celá akce přilákala spousty zájemců a milovníků sportu.

Použité fotografie jsou použity s laskavým svolení Jiřího Omaníka a Self Defense Division, z.s