Proč proboha není možné odejít od dodavatele poslední instance hned, když je to tak nevýhodné? Právě proto. Odejít totiž od DPI ke stejnému dodavateli jen do "normálního tarifu" trvá u mě 18 dní!!!
Jedním z politických i sociálních témat posledních dní je stále konec Bohemia Energy a dopady tohoto konce na spotřebitele. Odcházející politici hýří nápady, které nemohou zrealizovat. Přicházející politici jsou o dost opatrnější, protože na rozdíl od těch odcházejících ponesou důsledky.
Vše se ale točí kolem pomoci sociálně slabým, kteří se dostanou do energetické chudoby.
Proč ale dovolíme dodavetelů poslední instance zneužívání situace umělým protahováním pro spotřebitele nevýhodného režimu?
Nechápu a nikdy nepochopím, proč by převod od Pražské plynárenské k Pražské plynárenské od podpisu smlouvy do "spuštění" normálního smluvního vztahu měl trvat od 22.10. do 9.11., tedy 18 dní.
(můj převod)
A nemyslete si, že jinde je to jinak. Maminku jsme s bratrem převedli od ČEZu k ČEZu je to nemlich to stejný.
Proč se na poslední chvíli ještě trochu neobohatit, že?
Rád bych ještě dodal, jaké to má konkrétní dopady v čase. Postižená domácnost totiž zaplatí zálohy vlastně 3x.
Původními zálohami, které si platili i v létě u původního dodavatele si vlastně "předpláceli zimu". Zatím jim nikdo nic nevrátil a ani se nemluví o tom, kdy se tak má stát a jestli se to vůbec stane. Slyšeli jsme jen ujištění "končících" společností.
Nové zálohy v režimu DPI jsou vyměřeny bez ohledu na to, že vlastně už je podepsaná nová smlouva, ale podle té se zatím nedodává. Tyto zálohy jsou vypočteny podle extrémě nevýhodných ceníků a navíc s předpokladem trvání dodávky DPI jen v zimních měsících, tzn tedy extrémě vysoko, bez rozpuštění předpokládaných nákladů i do letních měsíců bez relevantní spotřeby.
Na základě nově uzavřené smlouvy vzniká povinnost platit zálohy rovněž. Jejich výše je již stanovena rozpočtením předpokládaných ročních nákladů do 12-ti měsíců, ale také z výrazně vyšších cen, než na jaké byli spotřebitelé zvyklí.
Domnívám se, že chce li stát pomáhat, měl by zakročit právě zde. Mělo by být zákonem dáno, že spadne li spotřebitel do režimu DPI, měla by být nově uzavřená smlouva ze zákona platná nejpozději do 24h od podpisu.
A ať mi nikdo neříká, že to není realizovatelné, zvlášť když vlastně zůstanete u stejné společnosti.
A nikdo mě nepřesvědčí, že se nejedná o zneužití a lichvu, pokud se doba dodávky v režimu DPI uměle a zbytečně protahuje.
