Co je víc, slovo nebo rána pěstí?

Může být slovo, třeba nadávka, horší než fyzické napadení? Aneb zneužívání slov končících na „-ismus“. Nedávno se za účasti pražských fotbalistů tohle téma otevřelo ve Skotsku.

Zcela ostudný zápas, plný brutálně likvidačních zákroků, kung-fu kopů do obličeje a dokopávání na zemi. Plný následků v podobě modřin, podlitin, stehů v obličeji a prasklé lebky. Navíc napadení pěstmi po zápase v zázemí.

A o čem se mluví nejvíc? Jestli pan Kúdela pošeptal do ucha jednomu ze soupeřů v reakci na jejich brutalitu „zasr.ná opice“ nebo „zasr.nej chlap“. Jako by v tom byl rozdíl. Když Vám někdo kopne do bráchy, nevím, jestli se udržíte a nekopnete ho taky. Možná bude zázrak, že se udržíte a vysypete ze sebe „jen“ první sprosťárnu, co Vás napadne, na místo abyste mu dali pěstí.

Kúdela se udržel, Kamaro pak v zákulisí ne.

Ale já říkám, že i když by slávista Kúdela skutečně použil slovo „opice“, nikdy to nemá přemazat brutalitu na hřišti, natož pak napadení pěstmi po zápase.

Je to podle mě stejné, jako kdyby Hitler dodatečně „přemazával“ vojenské napadení Polska tím, že jeden z polských poručíků na vojáky wehrmachtu před Varšavou „prej křičel zasr.ný němci“. A to je prej „nacionalistický šovinismus“

Nikdo z nás a ani hráčů na hřišti neslyšel, co si pošeptali. Nikdo nemohl pravdu odečíst ze rtů pana Kúdely.  

Kampaň ale běží.

Navzdory presumpci neviny.

Jedná se tedy o další zneužití snahy o hyperkorektnost dnešní západní civilizace. Použijete-li totiž jakékoliv slovo končící na „–ismus“, v tomto případě to byl rasismus, jako by všichni vypnuli mozek a začali se bát. Případně začali být hyperkorektně hyperaktivní, aby je nikdo nemohl posléze „odstřelit“ za to, že nebyli na správné straně.

Serena W. kdysi použila „-ismy“ hned dva, když viděla svou „karikaturu máchající raketou“. A dostala také nepřiměřeně mediálního prostoru.

Všimli jste si, že když někdo „-ismuje“, často tím zakrývá svou vlastní ubohost?

Serena se snažila přebít ujetí nervů z nezvládnuté prohry, skotům se zase hodí, že se nemluví o jejich „předpprogramované brutalitě“, kterou zvolili jako taktiku do zápasu a asi to i přepískli.

Je jasné, že z pohledu tisku v GB je lepší psát o selhání soupeře, než o svém vlastním. Ale řeknu Vám, byl bych raději, kdybych mohl věřit, že se jedná „jen“ o snahu zakrýt vlastní bolák.

Bohužel se ale jedná také pozvolný nástup totalitního myšlení. Použijete-li totiž v jakékoliv veřejné debatě nějaký populární „-ismus“, zcela tuto debatu zmrazíte. Debatéři se buď stáhnou, nebo naopak vypínají sluch a vytáhnou do „Svaté války“ ve smyslu „Jdeš s námi nebo jdeš proti nám?“

A ještě glosa na závěr:

Pan premiér Babiš teď možná lituje, že je bílej chlap. Jinak by mohl třeba ke slovu „kampaň“, které používá jako odpověď na všechno, připojit ještě třeba adjektiva „rasistická“ a "šovinistická". A to by byl teprve mazec.