O Murphyho zákonech, plyšácích a o tom, proč nenadávám na počasí.

Murpyho zákony fungují. Celý týden je krásně, jakmile ale přichází víkend začíná pršet, foukat, schylovat se k bouřce, sněžení, orkánu, krupobití. A je jedno, jestli je únor, duben,  červen nebo listopad.

(c) Photo: Pavel Urban, 2. brezna 2008

Na víkend jsme měli s manželkou úžasné plány – bruslit (možná, když by bylo hodně hezky), projít se po městě (určitě), něco nafotit (s největší pravděpodobností) a hlavně - jen tak se zrelaxovat. Vyhlídky byly úžasné – celý týden teplo, krásně, jarní nálada.

Když je venku ošklivě a nechce se vám ven, zjistíte že ven vlastně nemusíte. Protože nechcete. A že je možné si víkend užít i doma. Uklízet (?!), srovnat si archiv (fotek, empétrojek nebo čehokoliv jiného), přerovnat plyšáky, vážně si s nima promluvit (po dlouhé době), nechodit nikam nic nakupovat, celý víkend žít jenom z toho co je v lednici, spíži a mrazáku, což je současně zkouška vaší kreativity a kulinářského umění zároveň.

Večer si pustíte hezký film, nebo dva, otevřete si dobrou láhev vína – takovou tu s tím dlouhým korkem, který je vyroben z jednoho kusu, a užijete si večer, nezávisle na tom, co se děje venku.

Občas mrknete na balkón, zda-li neulítl květináč, nebo dřevěná lavice, ale v zásadě jste v pohodě – proto nikdy na ošklivé počasí nenadávám. Vím, že nemám šanci, a asi nikdy nebudu mít šanci to ovlivnit. Ať už se bych se učil sebelíp, ať už bych vydělával sebevíc, ať už bych zvolil kohokoliv – tohle je věc, která naštěstí zůstane mimo můj dosah.

Proto, bych vás všechny chtěl požádat – pokud bude ošklivý víkend, což znamená deštivý, sněživý, větrný nebo skutečně mrazivý – nezapomeňte, že nejdůležitější je, aby lidi kolem vás byli v pohodě, aby jste si ten víkend užili (jakýmkoliv způsobem) a nejdůležitější je nezapomenout, aby lidi, se kterými ten víkend strávíte, mohli i po čase říct: "Bylo hnusně, ale bylo to hezký".

Váš P.U.