Novovoroněžská II, zážitky z exkurze na elektrárně

V dubnu 2017 jsem měl možnost navštívit první komerční jaderný blok generace III+. Jedná se o 6. blok komplexu Novovoroněžská JE (také znám jako 1. blok Novovoroněžské JE-II), kde také probíhá výsvýstavba dalšího bloku VVER-1200.

Komplex Novovoroněžské elektrárny je jeden z nejzajímavějších, neboť jsou v něm pilotní bloky se všemi typy reaktorů VVER, včetně vývojového a projektového typu VVER-210 a VVER-365. VVER-210 byl spuštěn v roce 1964, odstaven 1984, VVER-365 byl spuštěn v roce 1969 a odstaven v roce 1990. Kromě toho jsou v komplexu vystavěny 2 bloky VVER-440, jeden blok VVER-1000 a nyní dva bloky VVER-1200 (jeden v komerčním provozu, druhý ve výstavbě). Kromě dvou demonstračních bloků je také jeden reaktor VVER-440 již odstavený. Ostatní bloky jsou stále v provozu a vykazují vysokou spolehlivost a provozní stabilitu.

Bezpečnost nové elektrárny

Prezentace probíhala v prezentačním sále poblíž reaktorového bloku VVER-1000. Týkala se zejména reaktorů VVER-1200 a systému Multi-D, který se používá se při výstavbě 6. a 7. bloku Novovoroněžské elektrárny.

Prezentaci historie Novovoroněžské elektrárny se zaměřením na technické parametry 6. bloku měl na starosti Gustav Igor Nikolajevič, jeden z hlavních inženýrů. Kromě zajímavých informací z historie jsme se dozvěděli zajímavosti o výstavbě 6. bloku, zejména o pasivních bezpečnostních prvcích jako jsou hydroakumulátory, systému dochlazování aktivní zóny přes parogenerátory (SPOT), dvojitého kontejnmentu, či lapače aktivní zóny. Zajímavé bylo rovněž srovnání s bezpečnostními prvky elektrárny ve Fukušimě. Například systém SPOT, či lapač roztavené aktivní zóny byly v plánech již dříve, než se stala nehoda v Japonsku.

Dvojitý kontejnment, který byl použitý na 6. bloku Novovoroněžské elektrárny byl v Rusku použit poprvé. Nejedná se však o první použití těchto kontejnmentů projektovaných Rosatomem, jsou použité například v JE Kudankulam a Tianwan. Kontejnment je projektovaný tak, aby vydržel LOCA havárii, zemětřesení a hurikány, či pád letadla do 20 tun.

Nelze říci, že by fukušimská nehoda nezanechala následky na jaderném programu v Novovoroněžské elektrárně. Například byly zdvojeny dieselgenerátory, vyměněna a přidána čerpadla a ventilátory a některé chladicí věže. Soubor pasivních a aktivních bezpečnostních prvků slouží k tomu, aby i nejvážnější nadprojektové havárie byly zvládány bez ohrožení okolního prostředí.

Multi-D

Druhá část přednášky se týkala systému Multi-D, což je systém pro ulehčení výstavby velmi složitých zařízení, jako jsou například jaderné elektrárny, ropné věže a podobné. Nyní se pomocí systému Multi-D staví na 30 zařízení po celém světě, na staveništích je tím zaměstnáno více jak 21 000 lidí. Systém Multi-D je v jaderných elektrárnách využíván během celého životního cyklu.

Na začátku je vytvořen seznam všech dílů pro výstavbu, jednotlivé díly jsou celou dobu sledovány a je zde možnost chytrého zacházení s dodávkami tak, aby se materiál zbytečně nehromadil na staveništi. Kromě seznamu s díly je také vytvořen 3D model, kterým lze procházet a zkoumat jednotlivé celky. Navíc jsou na staveništi monitorovací systémy, které průběžně kontrolují a zapisují odvedenou práci na stavbě. Pomocí technologie Multi-D je dosaženo během výstavby elektrárny mnohem lepší jakosti celé stavby. Kromě stavebních prací jsou usnadněna také licenční řízení, neboť všechny změny jsou přehledně zaznamenány v plánu.

V neposlední řadě byla vysvětlena zkratka systému Multi-D, jedná se o nekonečnou dimenzionalitu plánů. Inženýři se nechtěli omezovat na 2D, či 3D plány, navíc ke každému dílu je mnohem více parametrů, například doba přivezení na staveniště, přesný den kdy bude díl namontován a mnoho dalšího.

S využitím technologie Multi-D je stavba tak dobře naprojektována, že není třeba například bourat některé postavené zdi, aby se mohla nějaká komponenta demontovat, či vyměnit. Samozřejmě se teď nejedná o veškeré komponenty, například výměna parogenerátorů se neobejde bez stavebních prací.

Prohlídka

Po skončení prezentace jsme se autobusem přesunuli na vyhlídku na 6. a 7. jaderný blok, probíhala další krátká prezentace a popis jednotlivých budov. Po skončení venkovní prezentace jsme se přesunuli k 6. reaktorovému bloku, kde jsme prošli přes vstupní halu a dále do strojovny.

Ve strojovně probíhalo vysvětlení základních pojmů a funkčních postupů jakým způsobem je energie vzniklá štěpnou řetězovou reakcí přeměněna do elektrické energie produkované generátory. Prohlídka strojovny byla trochu méně obsáhlá, prakticky nám byly ukázány pouze elektrogenerátory a tlakovodní potrubí, dopravující páru do turbíny. I když je toto potrubí tepelně zaizolované, bylo vidět, jak se nad ním tetelí vzduch.

Tlakovodní jaderná elektrárna s reaktorem VVER-1200 je nejmodernější komerčně využívaná elektrárna. Zkušenosti z Novovoroněžské JE-II Rosatom využije při výstavbě stejného typu reaktoru v mnoha zemích světa. Již nyní probíhá výstavba například v maďarské elektrárně Pakš.