Kritika islámu u nás není možná a 3 miliony britských muslimů

Nedávno jsem se setkal s názorem, že na Západě není možná kritika islámu z důvodů politické korektnosti. Jenže kritika islámu není možná spíše u nás než na Západě.

Dnes vyšel na novinky.cz článek o tom, že v Británii dosáhl počet muslimů 3 milionů. Diskuse pod článek je neuvěřitelně neinformovaná. Naše média neplní svou základní funkci informovat a vzdělávat.

Konzumenti našich médií tak mají pocit, že Británie se do pár let přemění v nový Islámský kalifát. Představa, že britští muslimové touží po přeměně Británie v Saudskou Arábii, je zjevně mezi lidmi v Česku dost rozšířená.

Problém celé této statistiky a jejího vnímání je v tom, že nepostihuje žádné detaily.

Skutečnost je taková, že v Británii se používá označení "muslim" pro všechny lidi, kteří mohou vystopovat své předky do zemí, kde je převažujícím náboženstvím islám, zejména pak do Pakistánu.

Nemalá část z nich ale ani není věřící. Jsou muslimy pouze v kulturním smyslu, tedy asi tak, jako je většina Čechů křesťany.

Další velká část tzv. muslimů jsou lidé, kteří se k islámu hlásí, ale nepraktikují jej vůbec nebo jen velmi okrajově.

I mezi věřícími a praktikujícími muslimy se velká většina považuje především za Brity (a pak teprve za muslimy) a rozhodně nefandí ultrakonzervativnímu islámu, jaký reprezentuje Saúdská Arábie, Taliban či Islámský stát.

Představitelé radikálního islamismu jako například Anjem Chaudary jsou drtivou většinou britských muslimů považováni za bláznivé exoty a provokatéry. Když pořádají nějaké své veřejné shromáždění, obvykle doprovázené naprosto neuvěřitelnými hesly žádajícími například zavedení šaría v Británii, sejde se jich jen několik desítek.

Radikálních islamistů je v Británii pár tisíc. Je to samozřejmě velký problém, ale není to vážný problém jen pro "bílé" Brity, je to vážný problém také pro ony tři miliony britských muslimů.

V Česku je situace taková, že o drtivá většina lidí neví o islámu vůbec nic, s muslimy nemá žádné zkušenosti, případně jen okrajové a nahodilé zkušenosti s muslimy v jiných zemích.

To, co se u nás vydává za kritiku islámu, není žádná kritika islámu, ale hloupá snůška úplných nesmyslů. Vydávat výlevy českých islamobijců za kritiku islámu je jako vydávat Hitlerův Mein Kampf za kritiku judaismu.

Naopak v Británii dnes stěží najdete člověka, který by nějaké muslimy osobně neznal, s žádnými muslimy se nesetkával a nevěděl o islámu vůbec nic.

Díky tomu je také v Británii kritika islámu možná, protože je mnohem více založena na jeho alespoň částečné znalosti.

Kritika islámu a zejména pak politické ideologie islamismu navíc přichází nejvíce právě z řad britských muslimů. Příkladem může být bývalý radikální islamista Maajid Nawaz, který po té, co se s islamismem rozešel (nyní je sekulárním muslimem, který kandidoval v parlamentních volbách za Liberální demokraty), založil nadaci Quilliam, která bojuje proti ideologii islamismu.

Jakožto militantní ateista bych uvítal kritiku islámu i u nás. Záplava konvičkovských bludů a manipulací ale jakoukoliv kritiku islámu v České republice prakticky znemožňuje.