Stát přitvrzuje u půlmilionové armády invalidních důchodců, chce snížit její stav, důchodci křičí. Kde ale pořád brát druhou stranu, která je má živit? Jak říká moje známá: "Nejsou lidi."
Klipart Microsoft
Česká republika má ke dnešnímu dni 10,5 milionů obyvatel.
Invalidních důchodců je u nás skoro půl milionu = 5 %, tedy každý 20., kterého potkáváte na ulici, je invalida. Zkuste se zastavit a vytipujte si, kdo to je, spíše to neuhodnete. Podle různých průzkumů o invalidní důchod žádají spíše sociálně slabší (nejvíce žádostí je kolem Ostravy) nebo nezaměstnaní. Ti ostatní "zatnou" zuby a pracují dál i s rizikem většího poškození zdraví (nebo zhubnou, může mít invalida nadváhu?), protože ví, že by jim invalidní důchod nestačil, třeba na provoz rodinného domu, děti na školách (které sice nejsou invalidní, ale podporovat se nechají). Kdysi jsem četl, že kdyby dostali všichni invalidní důchodci v Praze kartičku na parkování, zabrali by skoro všechna parkoviště a ostatní by neměli kde parkovat. A kdyby invalidé vyšli, vyjeli do ulic, tak jsou počty stávkujících odborářů proti tomu směšné.
Skoro se nabízí paralela invalidního důchodu s modrou knížkou (neschopen vojenské služby), po které toužil skoro každý muž.
Nezaměstnaných je přibližně stejně jako invalidních důchodců, asi půl milionu, vytipujte si opět na ulici, o koho jde, a opět je nepoznáte, na rozdíl od starých filmů. A ne všichni, co nepracují, jsou registrováni, nezaměstnaných může být více.
Můžeme mít soucit s invalidou, ale není opravdu možné, abychom vedle půlmilionové armády nezaměstnaných měli ještě další půlmilionovou armádu invalidních důchodců, tedy v součtu tento milion dělá 10 % našich spoluobčanů, tedy každý 10., opět si to na ulici počítejte, 1.,2., 10., to je on, invalida nebo nezaměstnaný, pozor, včetně dětí!
Počítat musíme ale hlavně starobní důchodce, je jich asi 3 miliony, tedy zhruba každý 3. obyvatel. Ale opět, do důchodu odcházejí spíše ti sociálně slabší, řada lidí o důchod nežádá (a živí důchodce a nezaměstnané), důchodců by tedy mohlo být i více.
Když starobní důchodce přičteme k invalidním důchodcům a nezaměstnaným, máme 4 miliony spoluobčanů = 40 %, tedy každý 2. - 3. spoluobčan, kterého potkáte, je jeden z uvedených, nezaměstnaný, invalida, důchodce.
A co další spoluobčané pobírající sociální dávky, kolik jich je? Odhaduji to na nejméně 2 miliony.
Pracujících, tedy těch, co to vše živí, je asi 5 milionů. Jak může 5 milionů pracujících utáhnout 6 milionů důchodců, nezaměstnaných a dalších příjemců dávek? Nechápu, či spíše chápu, pouze za cenu nějakého zadlužení.
Každý pracující má přiděleného jednoho virtuálního spoluobčana, kterého živí ze svých daní.
A hádejte, tyto výdaje na živení klesají nebo rostou?
Z Islandu se dočasně stěhují místní obyvatelé, protože se tam zvýšily daně, aby se zaplatil krach jejich bank. Tedy co si řekne mladý člověk, když jde poprvé do zaměstnání v Česku? Že nástupem do práce v podstatě dostane přiděleného jednoho důchodce či příjemce dávek, kterého bude živit! Ono to vychází i podle výplatní pásky, stačí si sečíst odvody státu (včetně odvodů zaměstnavatele) a porovnat to s čistou mzdou, skoro stejná částka, jako je čistá mzda, vychází na odvody státu, tedy na toho přiděleného virtuálního spoluobyvatele. Možná další mladý půjde také do ciziny a v Česku zbydou pouze důchodci, invalidé a nezaměstnaní a bude potřeba nějaká humanitární pomoc, jako nyní v Somálsku.
A kde že jsou náklady na stavbu dálnic, školství, jsme opět u toho zadlužování.
Uvedené výdaje jsou dané zákony bez ohledu na hospodaření státu (důchody se dokonce zvyšují podle inflace). Výdaje na důchody a podpory by měly být spíše stanoveny procenty z hospodaření státu, lepší hospodaření = lepší důchody a podpory, zhorší se hospodaření, měli by to pocítit i důchodci a příjemci dávek, nejen pracující!
Podporovali byste vy osobně někoho invalidního, sociálně slabého i za cenu svého osobního zadlužení a rizika exekuce (letos odhadem postihne exekuce každého 10. obyvatele, tedy každou 5. rodinu?), jako to dělá náš stát? Česko dluh může pořád řešit nějak svou korunou, Řecko a Itálie s euro již ne.
5 milionová armáda důchodců, nezaměstnaných a příjemců dávek je více než polovina voličů a tak si může demokraticky prosazovat a prosazuje zadlužení státu na své důchody a dávky. Můžeme se jen děsit, že by k volbám přišli všichni, jako chodí komunisté.
Co s tím? Samozřejmě zpřísnit podmínky přidělování invalidního důchodu! Co jiného, musí pracovat více lidí a musí se snížit výdaje, jinak také krachneme, pak nebudou důchody, dávky, budou sociální bouře (a proti komu, proti těm pracujícím, že je nestačí uživit?).
Zdroje:
http://www.mpsv.cz/cs/10800 - sociální výdaje 2010
http://zpravy.idnes.cz/stat-pritvrdil-nemocni-po-letech-prichazeji-o-invalidni-duchody-p8u-/domaci.aspx?c=A110714_110218_domaci_hv - prostě na to nemá http://lida37.blog.cz/0711/alpy-uzasne-videne-z-voziku - po světě na vozíku, byl jsem ve Švýcarsku, asi nehttp://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2005/07/050718_cz_invalid_pensions_pckg.shtml - narůstání invalidů
http://www.cssz.cz/cz/informace/media/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2010/2010-11-04-pocty-duchodu-duchodcu-a-poplatniku-pojistneho-ke-30-9-2010.htm - počty důchodců
http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=354 - struktura dávek
P.S: Protože v tomto státu veřejný sektor stále nemá zájem podávat jasná čísla, mohou mnou uvedená čísla o nějaká procenta „uletět“. Ale určitě ne o tolik, aby to změnilo celkové závěry.
