Nový Zéland – úvahy nad zdravotnictvím

Na Novém Zélandu by určitě nechápali, o co u nás ve zdravotnictví v současnosti jde. Nemají tam žádné státní zdravotnické zařízení, neplatí žádné povinné zdravotní pojištění. A fungují.

nemocnice Auckland

Sledovali jsme na dálku výpovědi lékařů ke konci roku. Tam je totiž vše jinak.
Na Novém Zélandu jsou svéprávní lidé, kteří vědí, že o své zdraví se musí starat. U nás lidé se starají spíše o svého miláčka, auto, psa, na své zdraví kašlou, když budou nemocni, tak mě „zadarmo“ vyléčí, platím si zdravotní pojištění.

Na Novém Zélandu lidé neplatí žádné sociální a zdravotní pojištění.
Když chce mít někdo důchod, platí si penzijní pojištění a podle toho, co do pojištění dal, bude mít důchod. Je na tom něco nejasného? U nás lidé nyní řeší, jít do důchodu či ne, nikdo neví, co bude.
A pamatujete, jak nám „plakali“ umělci, že mají nízké důchody? Ale proč je měli nízké? Z autorských honorářů nemuseli platit sociální pojištění a tak ho neplatili. Tedy typický příklad nesvéprávného člověka (a stát zasáhnul, nyní ho platí také, aby nám tu zase "neplakali"). A právě takoví lidé zajímají ČSSD a jejich člen Jandák tehdy pocítil soucit s umělci a navrhnul, aby umělci dostali nějaký zvláštní důchod. Naštěstí se našlo potřebné množství svéprávných poslanců a neprošlo to.

Pokud na Novém Zélandu řeknete, že u nás lidé platí zdravotní pojištění od 0 do 20 tisíc měsíčně a dostávají za to rovnostářsky úplně stejné ošetření, tak nechápavě zírají. Také byste zírali, kdybyste si šli pojistit havarijně auto a měli byste platit pojistku podle svých příjmů. Proč tedy Češi zírají ve Švýcarsku, když mají platit pokuty podle příjmů?

Na Novém Zélandu jsme opravdu nenarazili na lidi umírající na ulici, jak nás školili komunisté, ráno, v poledne, večer. Funguje to tam lépe, než u nás řízené úředníky.
V roce 2009 byla Nobelova cena za ekonomii udělena za vědeckou teorii, že pro společné vlastnictví je nejlepší, když se lidé dohodnou, než když rozhoduje úředník.
Když se podíváte do našeho sazebníku úhrad, tak vidíte, že se tam úředníci opravdu vyřádili, je tam zapsán v podstatě každý úkon lékaře a sestry až do detailů, jako je třeba kontrola pacienta zdravotní sestrou mezi 22:00 – 6:00 (co kdyby pacient spadl z postele), je tam každá injekce, telefonická konzultace, mraky úředníků dostávají mzdu za to, že tyto výkony sepisují, pak je konzultují s odbornými lékařskými společnostmi. A pak to revizní lékaři kontrolují, vše musí být podle sazebníku a nějaký pacient, koho zajímá? Prostě vyrobená byrokracie jedna radost, kde musí vše sedět na papíře a někteří lidé se pak diví, že lékař se dívá pouze do počítače. Jak se vám líbí třeba toto:
Podle vyhlášky ministerstva zdravotnictví budou v roce 2011 tři varianty úhrady: kombinovaná kapitačně- výkonová platba, výkonová úhrada a kombinovaná kapitačně-výkonová platba s dorovnáním kapitace.
Nebo sazebníky: 06613 Ošetřovatelská intervence, 06611 Zavedení nebo ukončení odborné zdravotní péče, administrativní činnost sestry.
Nedivím se, že pojišťovny nechtějí pustit mezi lidi takové informace, pak by nedělali nic jiného, než vysvětlovali, co tím chtěl básník říct.

Na Novém Zélandu (podle odkazu na konci) lidé platí u praktického lékaře asi 1000 Kč (u nás 30 Kč a naříkají), za odborné vyšetření asi 2000 Kč a za den v nemocni asi 5000 Kč. Myslíte, že u nás je to levnější, když máme stejné přístroje za stejné ceny? A víte, kolik lidí, sester, lékařů kolem vás v nemocnici skáče? Já jednou počítal, kolik lidí se vystřídalo u pacientů po havárii, napočítal jsem 27 (každý lékař kontroloval svou specializaci). Kolik byste si účtovali za hodinu práce, kdyby vás v noci někdo vzbudil a něco po vás chtěl? Mám pocit, že zdravotní pojišťovna platila 120 Kč na hodinu, nebo že by to již zvýšila na 200 Kč?

Lékaři se bouří, že by chtěli, aby se i v jejich případě dodržoval zákoník práce, tedy omezení počtu přesčasů. Lidé chodí do nemocnice ve dne v noci, prostě když je někde píchne či se nemohou „upšouknout“ a vyžadují, aby tam byl vždy ten lékař, který by je na úrovni nejnovější vědy ošetřil. Na ošetřování máme přísné vyhlášky, které říkají, že na oddělení by měl být takový a takový lékař. Ale na to nemají nemocnice peníze, tak se může stát, že vás ošetřuje někdo bez potřebné kvalifikace, jinak by musela nemocnice pacienty po dobu dovolené takového lékaře přesouvat do jiné nemocnice.

Lékaři nemají právo dát výpověď, tedy svobodně se rozhodnout, zda, kde a za jakých podmínek budou pracovat? Pro některé lidi je stále nepochopitelné, že někdo třeba nepracuje, žije z úspor, jede do zahraničí na jazykový kurz, stále mají ten komunistický pocit, že kdo nepracuje, ať nejí.
Pamatujete na komunistické umístěnky, kdy po škole musel vysokoškolák nastoupit tam, kde mu bylo určeno? A aby nikdo neutekl za hranice a nezůstal tam, tak se stát ohradil ostnatým drátem a střílelo se po dětech, studentech, ženách, všech, kdo chtěli jít do světa, jak běžně chodili naši dědové do světa na zkušenou a jak chodí naše děti dnes. Ohradíme tedy hranice znovu ostnatým drátem a pod pohrůžkou vězení naženeme lékaře zpět do práce? Co když budou trvat na dodržování zákonů, jak to dělali disidenti za komunistů, tak je také zavřeme či zmlátíme? Má právo lékař odejít po práci domů na zahrádku nebo musí nastoupit přesčasy, neboť za něj není náhrada?

Ty komické námitky o úhradu školeného za vysokou školu, to je opět komunistická rétorika, když totiž někdo chtěl legálně opustit tento stát, tak mu komunisté napočítali školné málem i za základní školu. To jako Rakušané, Němci, Francouzi, když se chtějí odstěhovat, také musejí hradit školné? Mám k tomu poznámku, lékaři jsou prokazatelně finančně podceněni a lékaři-profesoři určitě. Pokud se rozhodně odejít takový profesor-lékař, doplatí mu naopak stát dlužné peníze za roky práce?

Mám docela jednoduchý dotaz? Komu pacienti platí? Lékařům nebo zdravotní pojišťovně? Kdo je povinen mě tu zdravotní péči zajistit? Přece ten, komu platím! Ať si zdravotní pojišťovna sežene lékaře, kde chce. Nebo naše zákony mě říkají, že babička si má vzít berle a vyrazit  si sama hledat nějakého  lékaře? To snad ne!

Ministr zdravotnictví je podle mě úplně mimo obraz a místo spuštění krizového plánu vytahuje inkubátory s dětmi a to, že nemocnice omezují přijímání pacientů a zdravotní sestry dostávají výpověď, jaksi neřeší. Ministr se také pokusil rozeštvat lékaře dávající výpověď a ambulantní specialisty nepravdivým tvrzením, že se údajně dohodl s ambulantními specialisty, že zastoupí v nemocnicích lékaře, kteří odejdou. A další obdobné tvrzení, že za to zdravotní pojišťovny ambulantním specialistům navýší platby. Je to možné, ale zase je pak budou pokutovat, že překročili limity na léky, výkony. A kdy a s kým ty smlouvy uzavřou?

Ministr také vymyslel v rámci omezení lékařské kongresové turistiky, že na kongres může jet lékař pouze tehdy, když na kongresu bude aktivně vystupovat. Myslím, že tento nesmysl řekl jenom jednou. Na kongresech bývají tisíce lidí a pouhou trojčlenkou si můžete spočítat, jak dlouho trvá kongres, kde je tisíc účastníků a každý má příspěvek 15 minut. Pokud by se přednášelo non stop 24 hodin, tak by kongres trval 10 dní. Mám se smát nebo plakat? Navíc, příspěvek na konferenci musí mít hlavu a patu, to nejde jako napsat blog, musíte mít lidi, kteří vás vyposlechnou, oni zaplatili za účast třeba 10 tisíc a nechtějí poslouchat nějaké bláboly. Když budou mít lékaři aspoň požadovaný plat, tak si kongres bez problémů zaplatí sami.

K českému zdravotnictví se do konce února vrátím, až zpracuji poznámky z Nového Zélandu.

Pokračování příště: Nový Zéland – přežírání

Odkazy:
http://www.mesec.cz/clanky/dan-z-prijmu-klesla-vysoke-socialni - informace o odvodech na Novém Zélandu
http://www.zdravky.cz/infoservis-vzp/archiv/uhrady-zdravotni-pece-v-ustavech-socialnich-sluzeb-3 - popis výkonů sester