Proč volit pidistrany, tedy strany, které nejsou ani schopné přesvědčit voliče, aby do nich vstoupily? Ono je něco jiného slibovat něco v televizi a něco jiného na schůzi, kde hrozí třeba i fyzické napadení jiným členem strany. Divák může maximálně rozbít televizi (bohužel svoji), na schůzi strany může divák rozbít politikovi i něco jiného. Ano, máme novináře a noviny, máme server Demagog.cz, ale to nestačí pochytat a ohlídat všechny lži a nepravdy politiků.
Skončí to s pidistranami tak, že bude co Čech, to 1 politická strana? Znáte ten starý vtip, když se ptali jednoho Jihoameričana, proč mají pořád státní převraty? "No, ono je tu ještě pár lidí, co nebylo prezidenty!" Ano, u nás je ještě pár lidí, co nebyli předsedy politické strany.(:-))
Politické strany mají často úmyslně odlišné programy a snaží se to prosazovat, aby se zviditelnily. Wikipedia uvádí celkem asi 200 politických subjektů (stran a hnutí), takže by mělo mezi sebou diskutovat 200 subjektů. Když jsem oprášil středoškolské učivo (k nad 2) a hodil jsem to do MS Excel, tak při zadání 200 subjektů MS Excel zhavaruje (viz obrázek vpravo). Asi v Microsoftu nepočítali s takovým počtem politických subjektů.
A že by se o něčem dohodl Babiš a Sobotka, který opravdu v životě nepracoval (a musel zneužívat poslanecké příjmy na stavbu svého domu), tak to asi nehrozí.
A když se dosáhne dohody, znamená to určitě nějakou změnu vnucenou tam těmi pidistranami, to je ten náš největší problém, pořád se něco mění...
Jaké budou příští rok daně, jak se mají podnikatelé připravit, nabrat či propustit lidi, nakoupit materiál nyní či později, neví. Jak to mají snazší v jiných státech, když ví, jak to příští rok bude nebo kde se hádají 2 politické strany jako nyní v USA?
A co zaměstnanci, kde budou růst mzdy? Sice víme, že přeškolovat se na horníka je nesmysl, ale o co bude příští rok zájem, na co se mají rekvalifikovat ti horníci (na předsedy politických stran a hnutí?)? Budou se peníze se přidávat do armády, školství nebo naopak ubírat? Jen zmatky a k tomu ty pidistrany, než se všichni dohodnou, jim čas neběží, podnikatelům ano.
A samozřejmě svou korunu tomu nasadil prezident, obejitím ústavních zvyklostí vytvořil bezmandátovou vládu (= kašlající na voliče). Tedy co tato vláda udělá, bude muset projít kontrolou a zachránit, co se dá.
A po volbách budou zase nové zákony, zase větší zmatek. Vidíme to třeba na vyúčtování prezidentských kampaní, buď exkandidáti na zákony kašlou nebo se v tom zmatku nevyznají počínaje prezidentem.
Nejlépe by bylo, kdyby nebyly žádné změny, tedy stabilní zákonné a tedy i daňové prostředí. Jenže prý se zvýší mýtné, podraží tedy doprava zboží a ještě budeme rádi chtít ten kanál D-O-L.
Tedy co ignorovat pidistrany, co volit stranu, která navrhne stabilitu, žádné změny. Ale co se současnou nemandátovou vládou?
Takže pořád změny, nejistota, nestabilita.
Viz také mé 2 předchozí blogy k této tématice.
