Vláda Jiřího Rusnoka nedostala důvěru, ale co s tím, co za tu krátkou dobu stačila způsobit? Nějak totiž nechápu nečinnost ústavního soudu v době „vládnutí“ Rusnokovy vlády.
Zákony nemohou nikdy myslet na vše, proto bývají často obecné, třeba že chování nesmí být neetické, že drogy nesmíte mít ve větším množství (ale heroin nasáklý do bankovky mít můžete), většinou v zákonu nenajdete ani přesná čísla, často to ani nejde. Proto musíme mít soudy, které pak vyvodí, jaký byl záměr zákonodárců a podle toho soudce rozhodne.
Obdobně funguje i ústavní soud. Od poslanců se sice může chtít, aby znali ústavu, ale nemůže se chtít, aby plně chápali, co ústavodárci měli na mysli, nemají na to často ani vzdělání. Tedy se může stát, že jimi schválený zákon je proti ústavě. Pak musí nastoupit ústavní soud a poslancům zákon zrušit.
A co tedy jmenování vlády prezidentem a její činnost do vyslovení důvěry poslanci? Může taková vláda fungovat, provádět nezvratné změny, když nemá důvěru námi demokraticky zvolených zákonodárců? Nejde o porušení ústavy? Podle mě jsou takové změny protiústavní a podle mě mohli předchozí ministři odmítnout předat funkce s odvoláním na ústavu a ta má větší platnost, než nějaké nedemokratické rozhodnutí prezidenta. Prezident není nějaký absolutistický samoděržava, který absolutisticky=nedemokraticky rozhoduje o dosazovaní ministrů (i předseda vlády je prime minister). Může pouze někoho pověřit vytvořením vlády, ale ta může začít vládnout a provádět změny až po vyslovení důvěry poslanců, to by měla být demokracie a ne to, co se dělo u nás. A na to měl dohlédnout ústavní soud.
Je to také obdobné, jako když voják musí odmítnout splnit rozkaz, pokud je proti ústavní. Třeba střílet do demonstrantů, jako to s chutí dělali v srpnu 1969 komunističtí milicionáři s nelegálně drženými zbraněmi.
Správně=podle ústavy by se nyní mělo vše uvést do původního stavu, odvolaní by se měli vrátit na původní místa. Opět, je to obdobné, jako když soud rozhodne, že správní rada akciové společnosti byla nelegální a tedy jí provedené změny neplatí.
A pokud by se měla měnit nějak ústava, mělo by být v ní jasně řečeno (pro ty méně chápavé), kdy může vláda začít vládnout, tedy rozhodně ne v ten den, kdy o tom rozhodně nějaký samoděržava, ale až když jí dají demokraticky zvolení poslanci důvěru. A důvěru vláda v demisi určitě neměla, tedy byla „nedůvěřivá“, samozřejmě nedemokratická a podle mě protiústavní!
Bude na její činnost nějak reagovat ústavní soud? Podá někdo podnět k ústavnímu soudu?
A budou ministři v demisi uvádět ve svém Curriculum Vitae, že dělali nedemokratické ministry? Spíše by o tom měli mlčet a stydět se.
