Zákaz není všelék

Když si nevím rady, jak něco vyřešit, zakážu to! Takhle nějak si v poslední době kolem sebe připadám.

Evropská unie chrlí jeden zákaz za druhým, města zakazují všechno možné, rodiče místo pozitivní výchovy chrlí na děti zákazy…. Kam spějeme? Zákaz přece sám o sobě ještě nikdy nic nevyřešil. Chci, aby se dítě lépe a více učilo, zakážu mu televizi… Chci, aby lidé byli zdraví, zakážu kouření a alkohol… Opravdu si někdo myslí, že to funguje? Zákazem vymýtit nějaký nešvar? Neomezujeme trošku svobodu a kreativitu jedince? Stanovme jasné mantinely, co je pro společnost únosné a co ne. Vytvořme nejlepší podmínky pro možnost volby. Ať si každý zvolí svoji cestu. A ať za ni nese odpovědnost. Veďme děti ve školách i lidi ve společnosti k samostatnému rozhodování i s důsledky, které jejich rozhodnutí přinese. Chceš kouřit? Kuř, ale mimo restaurace. A ztrať výhody u zdravotních pojišťoven… Nekouříš? Měj zdravotní prohlídky zdarma…Nechceš se učit? Začni si vydělávat každé ráno od šesti hodin, povinně, bez podpory… Učíš se dobře? Měj stipendium! Nezapomínejme na prevenci a osvětu! Lehce regulujme tam, kde je potřeba. Ale nezakazujme! Pak se z nás stávají cvičené opice očekávající pokyny a příkazy…