Vltava, nejdelší, nejznámější a nejopěvovanější česká řeka má mnoho podob a její 433 km dlouhý tok nabízí neskutečné množství zajímavých míst, na která se lze dívat z různých pohledů a v různou roční i denní dobu.
Při toulkách okolo Vltavy mě zaujaly tři vyhlídky, které se nacházejí nedaleko sebe. První z nich se jmenuje „Smetanova vyhlídka“ a lze ji objevit na pravém břehu řeky v úseku Vodní nádrže Štěchovice. Od silnice vypadá toto místo nad Vltavou docela nenápadně, ale stojí za to zde zastavit. Jedná se o nenáročný výlet, autem se dá dojet až skoro k vyhlídce, jelikož jsou okolo ní chaty. Avšak polní cesta není příliš kvalitní a těch pár stovek metrů dlouhá procházka prospěje každému.
Zaparkovat lze například v obci Třebsín na návsi, kde je místa dost a odsud pokračovat po žluté turistické značce. Já jsem jel od Štěchovic po silnici č. 106. V místě, kde je odbočka vlevo do obce Třebsín, se nachází také cesta doprava. Je to úzká silnička do chatové osady „V Zahrádkách“. Po ní jsem pokračoval asi 300 metrů, kde lze také zaparkovat. Po polní cestě je to k vyhlídce přibližně dalších 350 metrů. V době mé návštěvy nějaký „vtipálek“ otočil informační ceduli na hlavní silnici.
Smetanova vyhlídka se nalézá nad přehradní nádrží Štěchovice v nadmořské výšce 371 metrů pod vrcholem Kletecko. Byla vybudována v roce 1974 vysoko nad hladinou Vltavy k 150. výročí narození Bedřicha Smetany. Jméno dostala po skladateli proto, že sem rád chodíval a právě na tomto místě, uchvácen krásou výhledu do krajiny, komponoval druhou část své symfonické básně Má vlast (Vltava). Zda je tato historka pravdivá či nikoliv, není podle mne až tak důležité. Podstatné je to, že se jedná opravdu o krásné místo a při kochání se z vyhlídky určitě každý danému příběhu snadno uvěří. Významný hudební skladatel Smetana ale ve své době mohl obdivovat tehdy existující Svatojánské proudy, které padly později za oběť stavbě Štěchovické přehrady.
Výhled je úžasný, údolí Vltavy je odsud jako na dlani. Vpravo v dálce lze zahlédnout lesk hladiny Štěchovické přehrady, na protějším břehu, na poloostrově se nachází proslulá a legendární trampská osada Ztracenka (přesněji Ztracená naděje). Je to místo, kde se zrodil tramping. Osada Ztracenka se obecně považuje za tu úplně první. Vznikla v roce 1918 spojením několika menších skupin prvních trampů a vodáků.
Vyhlídku tvoří vybetonovaný blok se zábradlím a je celoročně pohodlně a bezpečně přístupná. Úplná idylka to však tady není. V těsné blízkosti se nacházejí chaty, a tudíž občasný hluk brání trochu člověku vychutnat si v klidu úžasné pohledy na řeku. Nedaleko vyhlídky se rozkládá přírodní rezervace Kobylí draha, která chrání přes 50 hektarů zakrslých a suťových doubrav, habřin a skalních stepí.
Druhé vyhlídkové místo se jmenuje Máj a nachází se na pravém břehu řeky Vltavy v úseku mezi Vodní nádrží Štěchovice a Slapy. Při jízdě od Štěchovic po silnici č. 106 jsem zastavil necelých 200 metrů před obcí Teletín. Je tady odbočka na polní cestu, ale lepší by bylo asi parkovat ve vesnici. Mne zaujala informační ceduli na hlavní silnici, kterou také v době mé návštěvy nějaký „vtipálek“ otočil. Když už jsem tedy jednou zastavil, tak jsem pokračoval pěšky po žlutě značené polní cestě. Přibližně po 500 metrech následuje odbočka vlevo, po které je potřeba ujít dalších zhruba půl kilometru.
Podle mapy by to bylo kratší na vyhlídku po polní cestě. Ale v době mé návštěvy se zde pásl skot, který nevypadal, že by se chtěl se mnou dělit o své území. Závěrečný úsek cesty vede romantickým lesíkem s nádhernými buky, duby i habry. Z ničeho nic se najednou objeví doslova fascinující scenérie, kterou lze spatřit snad jenom z vyhlídky „Máj“. Úžasné a působivé pohledy do hlubokého kaňonu meandrující Vltavy dostanou každého. Představuji si, jak to tady asi vypadalo v době, kdy šlo dole pozorovat Svatojánské proudy, které bývaly kvůli skaliskům a prudkému toku Vltavy obávaným místem, kde ztroskotala řada lodí.
Nemohu se vynadívat na řeku Vltavu, která se v tomto místě stáčí se do tvaru podkovy a vytváří tak fascinující přírodní scenérii. Kouzlo tohoto okamžiku je umocněno tím, že je zde úžasný klid. V okolí nejsou žádné chaty. Přede mnou se nachází několik desítek metrů hluboký sráz, na jehož skalkách rostou zajímavě pokroucené borovice. Naproti je skalnatý poloostrov porostlý stromy, vpravo se nachází Štěchovická přehrada, vlevo v dáli Vodní nádrž Slapy.
Cesta na vyhlídku sice není speciálně značena, ale když se jde po žluté turistické značce, tak by se nemělo zabloudit. Cesta trvá necelou půlhodinu.
Za třetím vyhlídkovým místem jsem jel po pravém břehu řeky Vltavy v úseku od hráze Vodní nádrže Slapy směrem okolo Rabyně po stoupající asfaltce a zastavil na parkovišti u dřevěného kiosku s terasou, občerstvení „Na Vyhlídce“. Právě poprchávalo, tak bylo zavřeno, a proto zde panoval úžasný klid.
Vyhlídkové místo se nalézá nad přehradní nádrží v nadmořské výšce 375 metrů přímo u silnice. Výhled na lesklou hladinu Slapské přehrady je úžasný. Údolí Vltavy je odsud jako na dlani. Naproti je malebný poloostrov Ždáň. Vpravo od něj Rabyňská hora a všude kolem krásná příroda.
V létě za pěkného počasí je tady asi živo. Kromě pěších turistů, cyklistů i lidí z automobilů tady zastavují často motorkáři. Díky tomu se jí říká neoficiálně motorkářská vyhlídka. Ta kávička nebo pivo tady musí chutnat úžasně.
*
Další vyhlídkové místo se nachází nedaleko jedné z již zmíněných vyhlídek. Při cestě po pravém břehu řeky Vltavy v úseku mezi Vodní nádrží Štěchovice a Slapy jsem si v mapě vyhlédl název "Bednář". Při jízdě od Štěchovic po silnici č. 106 jsem zastavil necelých 200 metrů před obcí Teletín. V minulých letech tady vybudovali odstavnou plochu pro parkování, jelikož se jedná také o výchozí bod k vyhlídce Máj.
Na úvod cesty není třeba mapa, jelikož je to nejlepší po polní cestě rovnou za nosem. Když přijde člověk do lesa, je potřeba se držet vlevo a poté přibližně po vrstevnici směrem k řece. Lesní cesta je dobře schůdná, i když neznačená.
Z vyhlídky se nabízejí působivé pohledy do hlubokého kaňonu meandrující Vltavy. Ale sousední vyhlídka Máj nabízí podle mě o kousek lepší fascinující scenérie.
*
Další vyhlídkové místo jsem si vyhlédl v mapě při cestě po pravém břehu řeky Vltavy v úseku mezi obcemi Vrané nad Vltavou a Zbraslav. Zatím se nejmenuje. Alespoň já jsem název neobjevil.
Při jízdě od Vraného po místní komunikace nedaleko řeky jsem zastavil pod železniční stanicí
Dolní Břežany – Jarov. Na odbočce tady lze zaparkovat a poté pokračovat pod nádražím ke kolejím.
Přímo v tomto místě je potřeba vyrazit do prudkého kopce po modré turistické značce. Cesta je přiměřeně schůdná. Po několika zatáčkách a přibližně tři sta metrech se nachází vlevo vyšlapaná pěšinka, která dovede člověka k vyhlídkovému místu. Celkem je to od hlavní silnice jeden kilometr nahoru a jeden dolů.
Z vyhlídky se nabízejí působivé pohledy do koryta řeky Vltavy, na okolní obce i kopce a na lom na pravé straně.
*
