Vše nejlepší novomanželé (Svatební řeč otce nevěsty)

Když otec dceru vdává, pořádně to s ním zamává. Přesto jsem zkusil napsat veršíky sváteční a pronesl na hostině řeč svatební.

Milá Terezko, milý Jirko, dámy, pánové a všichni lidičky,

chystám se pronést řeč svatební, než pozdvihneme skleničky.

Žádné obavy, nečeká vás příliš dlouhé řečnění,

chci jenom říct, že se Terezka vdává a Jirka žení.

Jeden Brouček a jedna Beruška,

neboli Jirka a moje dceruška.

Osmého srpna dva tisíce dvacet nastává slavný den,

a vám se začíná plnit jeden velký životní sen.

Řekli jste si ANO s ústy na ústech

a přepluli řeku na společný břeh.

Pohádka pomalu končí, začíná život,

symfonie z nového světa nebo hra bez not.

Vážení hosté, vše je jasné, už žádné ptaní,

z Jirky a Terezky se stali pán a paní.

Dva lidé, kteří jednu mysl mají,

dvě srdce, která společný tlukot znají.

Pro vás všechny je to velká sláva,

Jirka se žení a Terezka vdává.

Pro otce nevěsty nastává však den velmi těžký,

to už mi lehčí připadá spojit dvě rovnoběžky.

Člověk může být tvrďák, romantik nebo snad flegmatik,

ale svatba dcerušky je pro každého tátu zlomový okamžik.

Odevzdávám dceru do rukou jiného muže,

kdysi malé poupě, dnes kouzelná růže.

Jirko, před chvílí sis Terezku za ženu vzal,

někdo by mohl říct, že svobody ses vzdal.

Na takové řeči však nedej zcela nic,

vždyť dobře víš, že nemůžeš chtít víc.

Pro Tebe je Terezka výhra veliká,
jako když dostaneš v kartách žolíka.

Ale já? Vzácný a zlatý poklad ztratím,

a světe div se, ještě za to platím.

Terezko, ty asi nepamatuješ, že jsem něco podobného zažil,

už je tomu 28 let, ale pořád se necítím na to, abych vám radil.

Snad to, že manželství bývá ideální a bez poruchy,

když je někdy žena slepá a muž zase hluchý.

Život manželský je složen z mnoha fází,

občas něco přebývá, jindy zase schází.

Vaše společné žití, to budou především věci malé,

a když ty se podaří, pak je manželství dokonalé.

Určitě by mělo být doma veselo, ale ne jako v cirkusu,

ať se raději obejde vaše manželství bez velkého rámusu.

O křik se u vás doma postará chlapeček nebo holčička,

myslím, že už se na ně těší budoucí babička.

No a nyní už ode mne skoro všechno víte,
a s dalším si jistě bez problémů poradíte.
 

Terezko a Jirko, vydejte se spolu osudu vstříc,

já vám přeji hodně štěstí nebo raději ještě o kousek víc.

A vám všem chci popřát krásný svatební den,

ať tady pohoda a dobrá nálada vládne jen.

Je tedy na čase ukončit tuto svatební básničku,

a pozdvihnout novomanželům skleničku.