„Sypte“. Pět písmen, která změnila svět kolem Dunaje. Tento povel vydal na podzim 1992 ředitel Vodohospodářské výstavby. Desítky nákladních aut začaly přehrazovat koryto Dunaje, aby podstatná část vody tekla do umělého kanálu.
Největší vodní dílo Slovenska se nachází asi 40 kilometrů východně od Bratislavy. Není to pouze přehrada, nýbrž komplex vodních staveb, které člověk musí vidět na vlastní oči, aby pochopil. V tomto případě určitě platí, že je lepší jednou vidět než o tom stokrát číst.
Dříve narození lidé si určitě vzpomínají, že v době před revolucí byly výraz Gabčíkovo-Nagymaris slyšet takřka denně v radiu či televizi. Ale málokdo tušil, proč se o této stavbě tak často mluví a kdy bude dokončena.
Počátek realizace tohoto projektu se váže k roku 1977, kdy byla podepsána mezi Československem a Maďarskem smlouva o výstavbě a provozu společné soustavy vodních děl Gabčíkovo-Nagymaros. Důvodem byly opakované záplavy, podmývání Bratislavy i občas špatná splavností řeky. Tyto argumenty ale byly především pro ekologické organizace nedostačující.
V létě 1989 se rozhodlo ještě socialistické Maďarsko zastavit stavbu. Československo sice zvolilo vyčkávací strategii, ale stavba ve skutečnosti nepokračovala. Po pádu komunismu (31. října 1989) vystavil maďarský parlament definitivní stopku pracím v Nagymaros. U nás revoluce zase až tak důležitá pro tuto stavbu nebyla, jelikož zásadní rozhodnutí přišlo až 18. listopadu 1991, kdy byly práce na slovenské straně vodního díla opětovně zahájeny. Celkem logicky následovaly diplomatické protesty Maďarska i nediplomatické akce ekologických hnutí, ale zabránit stavbě hlavní hráze v Čunově a tím rozdělení Dunaje se nepodařilo.
Ještě v říjnu roku 1991 došlo ke spuštění elektrárny se současnou výstavbou plavebních komor. Ani rozdělení Československa nic neznamenalo. Samostatné Slovensko nakonec celou stavbu dokončilo. Od roku 1993 řešil spor Gabčíkovo-Nagymaros 1993 Mezinárodní soudní dvůr v Haagu. Konečný verdikt zazněl až 26. září 1997. Mezinárodní soudní dvůr v Haagu rozhodl, že smlouva z roku 1977 mezi Maďarskem a Československem o výstavbě vodního díla Gabčíkovo-Nagymaros je stále v platnosti. Maďarsko nemělo právo ji vypovídat ani zastavit práce. Československo naopak mohlo pokračovat, ale uvést dílo do provozu. Rozhodnuto i nerozhodnuto. Závěrečné přání soudu bylo, aby se Maďarsko a Slovensko zkusily domluvit.
V dnešní době má toto dílo všestranné využití – výroba elektřiny, regulace toku, bránění záplavám i rekreace. A to vše při zachování splavnosti Dunaje.
Vodní dílo Gabčíkovo, které lze nazvat stavbou tisíciletí, může člověk z ekologického hlediska zatracovat nebo jako jedinečné technické dílo obdivovat.
První, co spatří člověk už z dálky, je typická kontrolní věž, ve které se starají o provoz ve dvou mohutných zdymadlových komorách i o prostor před a za nimi.
Vodní dílo Gabčíkovo si lze prohlížet při procházce po okolí, ale také z vyhlídkové plošiny, která je součástí řídící věže. Ta je návštěvníkům přístupná bez omezení a placení vstupného. Na vyhlídkovou plošinu nutno vystoupat 46 schodů po kovovém schodišti. Z plošiny se nabízí panoramatický výhled na Dunaj a okolí. Člověk může odtud pozorovat, jak v plavební komoře mizí voda mezi vysokými betonovými stěnami a z velké lodě se stává malá lodička.
A proč zmiňuji toho císaře v názvu? Gabčíkovo je poprvé zmiňováno v roce 1102. V té době se mu ale možná říkalo Beš nebo maďarsky Bős. Možná také jinak, ale určitě neměla obec dnešní název. Ten získala obec na počest Josefa Gabčíka, účastníka operace Anthropoid, který se podílel na atentátu na Reinharda Heydricha.
Na první pohled se to dneska možná nezdá, ale obec patřila od nepaměti mezi důležitá místa v tehdejším Uhersku. Výsadu týdenních jarmarků jí udělil král Matyáše, na jejím teritoriu se nacházelo několik mlýnů, lihovar, pivovar či cukrovar, který patřil jisté období mezi největší v Uhersku. Ve zdejším zámečku se údajně narodil prvorozený syn Marie Terezie, pozdější císař Josef II.
Při toulkách po okolí mě zaujalo následující:
Dunajská Streda: https://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=810620
