Národní památník odposlechu je cyklus úžasných sochařských děl ve stěnách zatopených žulových lomů nedaleko Lipnice nad Sázavou.
Na počátku bylo Slovo, ..... Ale na počátku našich toulek v okolí Lipnice nad Sázavou nebylo slovo, ale ÚSTA. Velká „Ústa pravdy“ vytesaná do žulové skály. Toto téměř tři metry vysoké dílo vzniklo na jaře a v létě roku 2006. Odhaleno bylo 7. září tohoto roku a jeho tvůrce našel inspiraci v reliéfu Bocca della Verita (v překladu Ústa pravdy) v předsíni kostela Santa Maria in Cosmedin v Římě.
Tato pravdomluvná ústa se nacházejí v lomu s označením „Dvojka“ a vede k nim z města červená značka.
I stěny mají uši. Jaké stěny? Třeba ta skalní, ke které vede z Lipnice nad Sázavou modrá značka. Brzy jsme po ní došli k druhému famóznímu dílu vytesanému do žuly. U lomu s označením „Jednička“ byl dne 23. června 2005 odhalen první reliéf „Památníku národního odposlechu“, „Bretschneiderovo ucho“.
Toto tři metry vysoké dílo dostalo své pojmenování podle jména tajného policisty z knihy Jaroslava Haška „Dobrý voják Švejk“.
"Zlaté oči". Kdepak se asi dají sehnat. V pohádce „Láska rohatá“ pro ně poslala milost paní služebnou Aničku, která se pro ně vydala na radu pana učitele do pekla. To my jsme zvolili jinou cestu. Z Lipnice nad Sázavou jsme putovali po zeleně značené cestě.
Reliéf „Zlaté oči“ je v pořadí třetím sochařským dílem „Památníku národního odposlechu“ a byl odhalen 14. září 2007 v zatopeném žulovém lomu s názvem „Hřeben I“ (na stránkách autora je uveden název Brejle). Oči jsou vytesány v trojúhelníku vysokém asi 2,5 metru a nesou zlatý nápis Enter a Exit.
Zmíněná sochařská díla, která se nacházejí v zatopených žulových lomech v okolí městečka Lipnice nad Sázavou, nesou společný název „Národní památník odposlechu“. Vytesala je skupina mladých kameníků pod vedením výtvarníka a sochaře Radomíra Dvořáka z Havlíčkova Brodu. Patronem celého „Národního památníku odposlechu“ je Richard Hašek, vnuk slavného spisovatele Jaroslava Haška. K místům vedou z centra městečka barevné značky a není problém je najít. Na okraji Lipnice lze zaparkovat a poté pokračovat po značených cestách.
Na závěr tohoto našeho výletu jsme navštívili louku u křižovatky silnice z Lipnice nad Sázavou do Dolního Města a komunikace č. 347, kde v roce 2013 vzniklo další zajímavé sochařské dílo. Netradičně pojatá podobizna Jaroslava Haška je nazvaná podle stejnojmenného protiválečného románu Josepha Hellera „Hlava XXII“. Monumentální žulová hlava sestavená z osmi segmentů je vysoká 2,65 metru, váží 18 tun a jejím autorem není nikdo jiný než Radomír Dvořák.
Na deseti rovných plochách je uveden citát ze Švejka v 10 jazycích (česky, německy, maďarsky, polsky, rusky, anglicky, čínsky, hebrejsky, arabsky, esperanto).
"Já jsem Schweik."
"Já vím . Ten dobrý voják."
"Dobrý - to je velký slovo."
"Myslel jsem, že teď už z vás budu nejstarší," poznamenal Yossarian."
"Já jsem starší než ty."
"Já vím. Já jsem Yossarian."
Radomír Dvořák se sochařstvím zabývá od roku 1979. Dominantním materiálem je pro autora dřevo (lípa, javor, jilm, dub), pracuje však také s kamenem (žula, pískovec, opuka), betonem a bronzem. V posledních letech se vedle soch, zabývá také kresbou, malbou, grafikou a konceptuální tvorbou. Figurální tvorba je v posledních letech vyvažována zájmem o geometrickou abstrakci. Toto a mnoho dalšího zajímavého se lze dočíst na internetu:http://www.radomirdvorak.cz/xdefault.html
*
O tom, jak a kde se Radomír Dvořák potkal s Járou Cimrmanem jsem také něco napsal:
https://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=759149
*
