Dvacet osm let spolu. Někdo by mohl říct, že to je dlouho, ale já vím, že do zlaté svatby nás čeká ještě dlouhá (snad ne moc náročná) pouť perlová, korálová, rubínová a safírová.
Manželství vydařené, to se občas stává. Ale co teprve báječné manželství i po delší době stejně tak, jako bylo na začátku. Jaký je návod? Jednoduchý, ale současně hodný Nobelovy ceny.
Inu, odpůrci manželství namítnou, že lásku a pohodu žádný papír nezaručí, ale lepší variantu soužití dvou lidí zatím ještě nikdo nevymyslel.
Lidsky spokojené manželství by se nemělo odehrávat na závodní dráze. V momentě, kdy jeden nemůže přidat, druhý se ho nemá snažit za každou cenu předjet, ale zbrzdit a počkat na něho. Synchronizace neboli sladění. Podle encyklopedie se jedná o proces, kdy je více prvků (třeba dva lidé) v nějakém systému (třeba manželství) v organizovaném chodu (vydařeném soužití). Synchronizace se používá tam, kde by neorganizovaná činnost nebo zásadně odlišné vlastnosti jednotlivých elementů byly na závadu (vedly k rozchodu).
O malých věcech je hlavně život manželský. A ty, když jsou v pořádku, tak se daří i ty velké. Ale je k tomu potřeba každodenní úsilí obou partnerů. A občas také malé ústupky, které jsou lepší než velké komplikace. Někdy se na první pohled zdá těžké ustoupit a dát druhému za pravdu, ale ke spokojenému manželství patří vzájemné přizpůsobení se a snaha o pochopení toho človíčka, se kterým žijeme. Komplikace by se totiž mohly dostavit i zdravotní. Lékaři nás nabádají, abychom si hlídali hladinu cukru a množství tuků, ale podle vědců ještě více ovlivňuje naše zdraví spokojené či nefungující manželství včetně pravidelného a kvalitního milování.
Věřte, že namíchnout či rozzlobit druhého můžeme, ale zklamat bychom ho neměli. Když někdo vrazí neopatrně do laboratorních vah, tak se jejich ramena rozkolísají do obou směrů, ale nakonec se zklidní. Také manželství se může občas dostat do nerovnováhy. Těžko existuje dokonalé soužití, ostatně i slunce má své skvrny. Vztah bez mráčků, to by bylo asi podezřelé. Nějaká ta přeháňka občas přijde, ale nemělo by se jednat o bouři či dokonce uragán, při kterém vždy zateče do společného manželského přístřešku. Život dvou partnerů má své plus a mínus. Stejně jako baterie. Proto se musí doplňovat a dobíjet.
A co to moje manželství? Klidná tichá řeka bez mělčin to také vždy není. Naštěstí se nejedná o veletok s množstvím nevyzpytatelných a divokých peřejí. Díky mé ženušce. Občas totiž doma najde místo bezva mužského, kterého si tenkrát vzala, chlapa s blbou náladou, prostě odjištěný granát. A větší pohroma ženu asi potkat nemůže. To je lepší pečovat o několik děti schvácených šílenou nemocí než o jednoho muže prapodivně naladěného.
Leda, že by byl ten chlap sebedokonalejší, ale i v tom případě není vyhráno. Když totiž přijde nějaké to nepohodlí či komplikace, tak je konec. Svět se hroutí a ve většině případů to nezvládne. Proč? Patrně Bůh udělal někde výrobní chybičku. Buď to odflákl a tudíž záruka vypršela, na reklamaci je pozdě, výměna není možná. Ono by totiž nebylo ani za co měnit, jestliže ta chyba byla již u Adama. V tom případě trpí obdobnou vadou všechny kusy. Možná to bylo ale trochu jinak. Kdysi dávno byli třeba na světě všichni muži dokonalí a říkalo se, že skvělého chlapa lze najít na každém rohu. Pak si to ale Bůh rozmyslel a udělal Zemi kulatou.
Inu žijeme přeci v jednadvacátém století, v době počítačové. Tudíž se nabízí jednoduché řešení. Provést upgrade. Mohl bych s tím začít u sebe. Ale netěš se, ženo má. Není jisté, že budu „na stará kolena“ lepší. Návod, jak být vzorným manželem, jsem zatím neobjevil.
Co jsem to chtěl nakonec dodat. Už vím, své ženušce bych skoro zapomněl poděkovat. Díky ní budu tady na tomto světě o deset let déle, než kdybych nebyl šťastně ženatý. Kdysi jsem četl v nějaké studii, že manželství přidá mužům v průměru takto dlouhou dobu, ale ženám jenom čtyři roky života navíc. Zajímavé. Ale důležitější než všechny průzkumy je to, aby se partneři … (viz tučná velká písmena).
***
Otevřel jsem také Ottův slovník naučný a tam se praví (celé heslo je podstatně delší):
Manželství (lat. matrimonium, něm. Ehe, rus. brak, angl. marriage, frc. mariage) jest spojení muže a ženy odpovídající právu. Výměr tento předpokládá, že právní řád, ať duchovní, ať světský, upravil poměr mezi mužem a ženou, že z přirozeného lidského poměru životního stal se poměr právní. Z dějin vývoje lidstva nemáme zaručených zpráv, že by některý národ vůbec neznal nijakého způsobu spolužití mužů se ženami, že by znal pouze pohlavní styky zcela nahodilé i přechodní, že by muži a ženy jinak vedli stále život oddělený.
*
Před rokem jsem to zkusil zveršovat: https://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=709812
