Velké ticho ruší nějaké zvuky. Že by to byl slavný a velký Řím? Potkal jsem se s ním již několikrát ve škole a dodnes mě nepřestal fascinovat.
Senátoři Římské republiky se po jistou dobu obávali ohrožení dobrých mravů, a proto se dřevěná provizorní divadla po představení rozebírala. Jako první se rozhodl postavit stálé kamenné divadlo na sklonku existence římské republiky roku 55 př. n. l. politik a vojevůdce Gnaeus Pompeius Magnus. To se však, stejně jako následné Balbovo divadlo, nedochovalo.
Teatro di Marcello. V pořadí třetí kamenné divadlo, které bylo v Římě vybudováno, ale jediné, které můžeme ještě dnes obdivovat. Sice ne úplně, ale něco tady zůstalo.
Skvostné antické divadlo v centru Říma začal budovat v 1. století před naším letopočtem císař Julius Caesar. Ale moc toho nestihl, jelikož ho zavraždili. Stavbu divadla dokončil císař Augustus a zasvětil ho památce svého synovce Marcella, který zemřel v devatenácti letech.
Objekt to byl velký a zajímavý, snad se dokonce stal inspirací pro vznik slavného Kolosea. Ale to dnes těžko návštěvník posoudí, jelikož se toho moc nedochovalo. Divadlo postihl stejný osud jako jiné slavné stavby, stalo se „zásobárnou“ materiálu, především ozdobného mramoru. Lidé ho začali již ve 4. století rozebírat, jelikož se jim hodil při budování jejich domů. Následně bylo divadlo přestavěno nejprve na pevnost, posléze na palác a později vznikly v původní horní části divadla byty.
Marcellovo divadlo, jediné kamenné divadlo z dob slavného Říma. Chce to sice velkou představivost, ale zase je zde vidět zajímavá ukázka soužití obyvatel Říma s antickou památkou.
V těsné blízkosti divadla si prohlížíme tři zajímavé mramorové sloupy s korintskými hlavicemi, které jsou pozůstatkem z tehdejšího Apollonova chrámu.
Předchozí povídání o věčném městě: https://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=727544
Následující povídání o věčném městě: zatím je to vše
