Pomník náboženského reformátora Dr. Martina Luthera v Aši je nejenom jediným u nás, ale obdobný se patrně nenachází ani v celé bývalé Rakousko-Uherské monarchii.
V 19. století náleželo město Aš mezi významná evropská centra textilní výroby, odkud se látky vyvážely do mnoha zemí. První světovou válku ještě zvládlo, ale s tou druhou a především s jejími následky si už skoro neporadilo. Německé obyvatelstvo, které zde výrazně převažovalo, muselo město opustit. A po roce 1948 se kdysi kvetoucí Aš ocitla ještě k tomu v zakázaném pohraničním pásmu.
Dnes žije v Aši jen asi 12 tisíc lidí a kromě zchátralých proluk nebo polorozpadlých budov tady lze spatřit mnoho zajímavého. Jedním z příjemných zákoutí je parčík za novorenesanční radnicí. Nízké kamenné zídky vyznačují obrys velkého evangelického kostela, který tu stál od poloviny 18. století až do roku 1960, kdy při opravě zcela vyhořel. Pietně upravené místo dotváří pomník, ke kterému někteří lidé ani nedojdou. A to je velká škoda. Jedná se totiž o jedinečnou sochu Martina Luthera.
Pomník tohoto kněze, teologa a kazatele byl odhalen v roce 1883 u příležitosti 400. výročí narození reformátora (10. listopadu 1483 – Eisleben). A sláva to byla ve dnech 10. - 11. listopadu 1883 údajně veliká.
Dvoumetrové dílo navrhl profesor Hans Rössner z Norimberku, odlití v umělecké slévárně se ujal profesor Lenz z téhož města a podstavec pomníku zhotovila kameno-brusičská firma W. Wölfel z nedalekého Selbu. Materiálem je žula pocházející ze Smrčin.
V Aši žila na rozdíl od okolního katolického světa poměrně početná skupina evangelíků. Proto se kromě vybudování evangelického kostela rozhodli následně i pro tuto sochu. Patrně jim zůstaly nějaké peníze nebo byli jeho velkými obdivovateli. Důležité je, že socha přežila následný požár evangelického svatostánku, světové války i změny režimů, zůstala tady dodnes a díky nedávné opravě vypadá krásně.
