Pavilon Reinerovy fresky v městečku Duchcov

Freska Nejsvětější trojice, vrcholné dílo Václava Vavřince Reinera, unikla sice těžbě uhlí, ale zda zvítězí nad vlhkostí, není bohužel jisté.

Původně freska zdobila oválnou kupoli špitálního kostela Nanebevzetí Panny Marie, kde ji v roce 1728 namaloval Václav Reiner, mistr českého barokního malířství, na základě přání Jana Josefa z Valdštejna. Uplynulo několik let i nějaké to století a v okolí objevili uhlí, strategickou surovinu, kvůli které se měnily hranice a vedly války. Likvidace jednoho kostela, byť se zajímavou freskou, byla oproti tomu věc nepodstatná. Naštěstí ještě před tím, v roce 1956, fresku sňali restaurátoři, přičemž ji museli rozdělit na kusy. Poté šel k zemi kostel a měl ho následovat zámek i celé město, ale nakonec se to ukázalo jako zbytečné. Tak začali hledat nový domov pro Reinerovu fresku. Ta však zůstala uložena v bednách skoro 25 let.

Údajně bylo slíbeno, že po vytěžení uhlí bude postavena replika kostela, do kterého vrátí i repliku. Ale myslím, že všichni věděli, jak takový slib dopadne. Naštěstí v 80. letech navrhl architekt Jan Sokol do krásné zámecké zahrady v Duchcově zajímavý železobetonový pavilon s prvky kubismu, který je považován za významnou stavbu moderní architektury druhé polovinu 20. století. Pro někoho může stavba v daném prostoru na první pohled vypadat jako zjevení, ale údiv se dostaví, když vstoupí dovnitř. Jedná se totiž o nový domov pro unikátní barokní fresku, která byla přenesena na strop pavilonu. Tudíž to vypadalo, že freska, která unikla těžbě, je zachráněna. Ale následně se ukázalo, že možná bohužel prohraje svůj boj s vlhkostí. Nový objekt sice vypadá zajímavě z hlediska architektonického, ale podmínky v interiéru nebyly ideální.

Začal boj za záchranu slavné fresky, nejenom pro její umělecké hodnoty, ale také jako memento důsledku těžby uhlí ve zdejším kraji. Odborníci však pochopili, že si to vyžádá čas, jestli ji nechtějí zase přesouvat. Řešilo se odizolování stavby, výměna výplní a další věci, aby se stav nezhoršoval. Průběžně se měřila vlhkost v interiéru, což bylo důležité pro to, aby mohli nastoupit restaurátoři. Snad se to podaří do roku 2028. To uplyne 300 let od doby, kdy Václav Reiner vymaloval kupoli barokního špitálu. Zbývá sedm let. To by stát zvládl postavit kostel, když ten původní zrušil. Ale myslím, že bude úplně stačit, aby se mohli lidé kochat jak opraveným interiérem pavilonu, tak perlou na jeho stropě. Mě se to bohužel nepodařilo, jelikož byl pavilon z provozních důvodů uzavřen. Podle informací ze zámku je občas pavilon přístupný jako samostatný prohlídkový okruh s průvodcem v rámci otvírací doby zámku. 10 minut se tráví v zámecké zahradě a 20 minut přímo v pavilonu. Před případnou návštěvou je dobré se podívat na přesné informace na stránkách zámku Duchcov.

Trochu podobný, uhelný osud potkal jeden kostel v nedalekém Mostě: https://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=776548

*

V Duchcově i nedalekých Teplicích jsme navštívil i další zajímavá místa:

Duchcov a Giacomo Casanova: https://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=778407

Lázně Teplice a Pravřídlo prasátko: https://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=778456

Zajímavý střet kultur nebo proměna Teplic: https://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=778632

W. A. Mozart v Teplicích: https://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=778793