Obrázky z Prahy: Nuselský most slaví dnes 43 let od svého otevření

Most sebevrahů či stavba století. Někdo ho chválí, pro jiného je to pochybná stavba z dob socialistického budování. Původně Most Klementa Gottwalda, od roku 1990 Nuselský most. 

První úvahy o propojení Pankráce a Karlova v Praze se objevily již v roce 1872. Návrh na papíře vznikl ale až roku 1903. Pak přišla první a druhá světová válka, mezi kterými byla hospodářská krize. A tak se úvahy o mostě posunuly až do roku 1961. Autorem přemostění Nuselského údolí je architekt Stanislav Hubička, statiku spočítal Vojtěch Michálek a dopravní řešení navrhl Svatopluk Kobr. Stavba monolitické konstrukce mostu z předpjatého betonu byla zahájena v roce 1967. Předcházela jí však demolice bloku 17 domů ve Svatoplukově ulici a Praha také následně přišla o zajímavou budovu České dětské nemocnice na Karlově.

Poslední beton byl do bednění uložen 19. února 1969 za účasti tehdejšího primátora L. Černého. V listopadu 1970 následovala statická zatěžovací zkouška pomocí 66 tanků T-55 (každý vážil 35 t), které se přijely do Prahy podívat z rakovnického tankového pluku.

22. února 1973 přestřihli slavnostně na mostě pásku generální tajemník KSČ Gustav Husák a prezident republiky Ludvík Svoboda. Téhož dne byl na mostě zahájen provoz, když se předtím po něm prošla slavnostně jednotka Lidových milic. Most dostal jméno podle komunistického diktátora Klementa Gottwalda, který stejně jako tento most zkrátil mnoha lidem cestu na Pankrác. Datum samozřejmě nebylo náhodné. 25. výročí Vítězného února si bylo potřeba připomenout a ukázat světu, že socialistické stavebnictví dokáže to, čeho kapitalismus nebyl schopen. Je pravda, že v té době ještě nebyl dokončen úsek magistrály na pankrácké straně a tudíž výrazný proud automobilů tudy začal proudit až 30. dubna 1973.

Pohled zespoda na mostovku i čtyři pilíře, na kterých jsou vidět otisky nehoblovaných prken bednění, je působivý. Na mostě o pěti polích dlouhém 485 metrů a širokém 26,5 metru jezdí jedno auto za druhým, uvnitř betonové konstrukce zase cestují od 9. května 1974 lidé v soupravách pražského metra. Zajímavá byla také změna koncepce z původně navržené podpovrchové tramvaje na metro. A následně přišli soudruzi ze Sovětského svazu se zlepšovacím návrhem, na základě kterého byly do Prahy dobrovolně povinně pořízeny soupravy metra z východu. Nevadila ani taková drobnost, že most nebyl na hmotnost moskevských strojů navržen. Proto byl dodatečně do mostu vmontován speciální roznášecí ocelový rošt vážící 822 tun, který přenáší zatížení na stěny komorového nosníku mostu.

Nuselský most je významná technická památka Prahy. Svojí průměrnou výškou 42,5 metrů nad údolím je nejvyšším mostem ve městě a jednou z největších staveb z předpjatého betonu v České republice. V roce 2000 získal Nuselský most ocenění Stavba století v kategorii Dopravní stavby.

Mosty se staví většinou, aby spojovaly, některé však také rozdělují a tento přispěl bohužel i k několika úmrtím. Nedlouho po otevření si totiž most se zábradlím vysokým 120 cm vyhlédl první sebevrah. Kolik lidí od té doby takto ukončilo svůj život, se přesně neví. Odhad je někde mezi 250 a 300 osobami.

Říká se, že lidé, kteří dole pod mostem přecházeli silnici, se nejprve rozhlédli doleva, pak doprava a nakonec se podívali nahoru, jestli někdo neletí. Od roku 2007 je zábradlí opatřeno plechovými kryty s převislými konci, jejichž překonání je dost složité. Ale také již se to podařilo.

Dole v podmostí plyne život jiným tempem. Lidé už si zvykli. Romantika podél potoka Botič je dávno a nenávratně pryč. Také obyvatelé z domů okolo mostu si moc klidu neužijí. Přes den hluk od projíždějících aut po šestiproudé severojižní magistrále, v noci se k tomu přidá světlo a blikající reklamy.

*

Ve Zlíně je také jedna zajímavá stavba, kterou si občas bohužel vyhlédli sebevrazi: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=613514