Obrázky z Prahy - chrám Panny Marie Sněžné - nejvyšší kostel s nejvyšším oltářem ve městě

Tento monumentální i svým způsobem nenápadný kostel se nachází na Jungmannově náměstí v centru Prahy, v těsné blízkosti Václavského náměstí. A určitě se vyplatí otevřít dveře chrámu nebo alespoň k němu vzhlédnout.

Založen byl českým králem Karlem IV. jako součást karmelitánského kláštera v červenci 1347. Jednalo se o upomínku na slavnou korunovaci jeho i manželky Blanky z Valois. Zadání bylo „jednoduché“. Měla vzniknout jedna z nejvelkolepějších pamětihodností Nového Města, kostel, který by nejenom svou výškou vynikal nad všechny pražské chrámy včetně katedrály svatého Víta.

Chrám je sice nejvyšší kostelní stavbou v Praze, ale původně měl být také delší, uvažovalo se o délce až 100 metrů. Avšak smělé plány Karla IV. nebyly realizovány v celém rozsahu. Svůj vliv na tom měly určitě například husitské války, které přerušily na nějakou dobu práci stavitelů. Kostel se v následujících letech dostavoval i opravoval, ale také pustl a chátral. Nepodařilo se sice všechno, ale své „nej“ svatostánek má, konkrétně nejvyšší klenbu ze všech pražských kostelů. Její výška činí od podlahy ke klenbě ctihodných 34 metrů. Pohled vzhůru je opravdu uchvacující.

Ve stávající trojlodní bazilice se z původního monumentálního projektu Karla IV. dochovaly pouze ambit, presbytář a obvodové stěny nižší boční lodi na severní straně. Lze také ještě objevit pozůstatky severní věže, která byla v první polovině 15. století pobořena a definitivně se zřítila zhruba o 200 let později.

Specificky vysoký chór vpouští do vnitřních prostor velké množství světla díky výrazně proskleným stěnám a tak lze v interiéru kostela obdivovat zajímavé raně barokní vybavení. Zaujme především mohutný oltář, který je svojí výškou 29 metrů nejvyšším v Praze. Sloupový oltář z let 1649 – 1651 má tři portálová patra a je završený monumentální Kalvárií. Autor soch ukřižovaného Ježíše, Panny Marie a sv. Jana Evangelisty není znám na rozdíl od pražského malíře Antonína Stevense, který je podepsán pod spodním oltářním obrazem s výjevem legendy o založení římského kostela Panny Marie Sněžné.

V podlaze kostela se nachází řada hrobek slavných osobností, další těla byla uložena do krypty pod presbytářem. Smrt se kostelu nevyhýbala, ani 15. února roku 1611. Tehdy si císař Rudolf II. pozval do převážně protestanské Prahy pasovské vojsko, aby posílil postavení katolíků. Lidé však tento krok neocenili, nýbrž se rozhodli pomstít a začali plenit katolické kostely. Bohužel se to neobešlo bez zraněných a mrtvých. Nejhorší důsledky tohoto činu měla návštěva chrámu Panny Marie Sněžné, kde bylo zavražděno 14 františkánských řeholníků. Jejich památce je dnes zasvěceno malé náměstí, kterému se říká čtrnáct pražských mučedníků.

Úžasný pohled především na vysoké gotické opěrné pilíře je ze zadních oken restaurace u Pinkasů nebo v létě z pivní zahrádky ve dvoře. Ostatně již samotný vstup do těchto prostor je více než zajímavý. Dříve tady kopali hroby, dnes do sebe lidé kopou půllitry.

Nad vstupní brankou na někdejší hřbitov je trojúhelníkového tympanon (již jen kopie) z nedokončeného chrámového portálu. Mělo by se jednat o jednu z nejvýznamnějších gotických sochařských památek neparléřovského proudu. Zobrazen je na něm ikonografický motiv „Trůn Boží moudrosti“. Na nebeském trůnu sedí Bůh Otec a drží v rukou kříž se svým ukřižovaným synem Ježíšem Kristem, nad nímž se vznáší holubice Ducha svatého. Výjev doplňují dole dvě klečící postavy donátorů, které se dochovaly bez hlav. Tudíž jejich identifikaci je předmětem dohadů a spekulací. Podle dvou dochovaných erbů, českého dvouocasého lva a moravské šachované orlice, by se mohlo jednat o krále Karla IV. a jeho první manželku Blanku z Valois nebo o krále Karla IV. a jeho bratra markraběte Jana Jindřicha či snad o krále Jana Lucemburského a jeho syna Karla IV.

Chrám Panny Marie Sněžné je vidět také ze střech paláce Lucerna, úžasného místa, které jsem též nedávno navštívil:https://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=621000