Obrázky z Kutné Hory – Kamenný dům, nejproslulejší kutnohorský dům

Kamenný dům, který se nachází v Kutné Hoře na Václavském náměstí, je jednou z nejvzácnějších památek gotiky v Čechách i nejproslulejší kutnohorský dům, který pamatuje již dobu předhusitskou. 

Tento nepřehlédnutelný objekt v Kutné Hoře je významný nejenom svým stářím, ale také proto, že nese pečeť myšlení a života lidí tehdejší doby. Je to dům, který po staletí převyšuje okolní zástavbu a jehož bohatě zdobené průčelí přitahuje pozornost umělců, fotografů i kolemjdoucích.

Kdy přesně a čí zásluhou tento architektonický skvost vznikl, se zatím přesně neví. Známo však je, že od šedesátých let 15. století patřil dům řeznické rodině Kroupových. Místo, na němž stál, bylo náměstí, Masný trh. Prokop Kroupa, zpočátku také řezník, měl ale vyšší ambice. Dal se na podnikání v dolech, čímž pravděpodobně zbohatl. Byl také činný v městské radě a po třináct let zastával úřad horního hofmistra. Dařilo se mu, úspěšně postupoval v úřední hierarchii a následně ho král Vladislav Jagellonský povýšil do šlechtického stavu.

Mezi obyčejnými lidmi Prokop Kroupa patrně zvláštní úcty údajně nepožíval, což je možné i díky jedné příhodě, která se udála, když Kutnou Horu ovládli havířské bouře. Tehdy se jednoho dne dostal rozbouřený dav až před jeho dům. Prokop Kroupa se pokusil havíře uklidnit a nehezky se přitom přeřekl, když vykřikl: „To přece víte, že páni vám nic dobrého nepřejí.“ Záměna slov „dobrého“ místo původně myšleného „zlého“ měla mimo jiné za následek, že se pak mezi havíři říkalo: „Ten Prokop Kroupa řekl slovo zhloupa u kamennýho sloupa.“

Společenské postavení si žádá i hezký a honosný dům. Prokop Kroupa začal tedy s opravami. Do přestavby a výzdoby svého domu investoval nemalé peníze. A bylo to vidět. Například práce na vnější fasádě byly pojaty opravdu zajímavě. Patrně nejslavnější stavitelská etapa Kamenného domu začíná roku 1489, kdy si majitel jako stavitele zvolil kamenického mistra jménem Brikcí Gausk, (též Gauschke). Ten v té době stavěl radnici ve slezské Vratislavi a touto stavbou se také nechal částečně inspirovat i v Kutné Hoře. A podařila se mu věc skoro nevídaná. Konečná podoba kamenicky ztvárněné fasády se nijak nelišila od chrámové výzdoby.

Již při prvním pohledu na dům, kterému dominuje výrazný arkýř, se člověk nestačí divit na bohatou a ikonograficky promyšlenou výzdobou uliční fasády. Nicméně vrcholný zážitek mu poskytne až trojúhelníkový štít, který vymezuje od arkýřové kaple hlavní římsa zdobená reliéfem s pastýřskými scénami, s celou řadou rostlinných motivů a plastikami zvířátek (liška, jelen, myš, medvěd, ovce, býček, pes, zajíc, lev a další). Nad římsou lze spatřit náznak turnajového zápasu. Dva rytíři na koních, kteří jedou proti sobě, mají patrně symbolizovat snahu Prokopa Kroupy o povýšení do šlechtického stavu a získání erbu. Naopak znak havířského cechu napovídá, kde pramení bohatství majitele domu a nesmí zde chybět ani erb města Kutná Hora. Pod mohutnými baldachýny jsou pak umístěné znaky českých zemí.

Z vrcholu štítu, nad horní řadou oken, shlíží na kolemjdoucí trůnící madona s dítětem, korunovaná dvěma anděly, kteří se nad ní sklánějí, v natažených rukou drží korunu a vkládají ji na hlavu Panny Marie, přímluvkyně za hřešící. Po stranách světice stojí postavy Adama a Evy pod košatým a ovocem obsypaným Stromem poznání z ráje. Obraz prvotního hříchu a jeho vykoupení. Tato starozákonní kompozice poukazuje na to, že před domem byl hrnčířský trh, jelikož Adam a Eva a strom poznání jsou symbolem hrnčířů. 

Tehdejší majitel, Martin Kroupa, se pustil také do rekonstrukce interiéru. V obytném patře domu nechal například vybudovat kapli, skrytou před veřejností, kde se modlíval a patrně prosil o odpuštění hříchů. Tato kaple se dochovala do dnešních dob. Domem prošlo v dobách následujících několik majitelů. Nejvíce známý je asi Josef Krčan, i když spíše z té negativní stránky. Neznámo z jakých důvodů, nechal v roce 1839 upravit vzhled fasády. Odstranil Madonu, několik znaků přesunul a místo nich nechal udělat nesmyslné dekorace.

Poté ale získala dům Kutnohorská obec a zřídila zde svou radnici. V přízemí byla roku 1868 otevřena Městská spořitelna, čtvrtá v pořadí v českých zemích. Při následných renovacích uvedli naštěstí restaurátoři stav fasády do rozumnějšího stavu se snahou přiblížit se původní podobě a tak si můžete i dnes prohlédnout tento kamenný dům se svým kouzelným a nezaměnitelným výrazem. A ne toliko zvenčí je dům v dnešní době zajímavý. Klenutým mázhauzem, kterým se vcházelo do obytných a hospodářských prostor, se také dnes vstupuje do interiéru objektu. V současnosti zde sídlí muzeum, které návštěvníkům nabízí dvě stálé muzejní expozice (Královské horní město - měšťanská kultura a život v 17. - 19. století a Lapidárium: Umění kameníků doby jagellonské) i příležitostné výstavy. Otevírací doba je každý den kromě pondělí, v dubnu a říjnu od 9.00 do 17.00 hodin, v měsících květen, červen a září mají otevřeno o jednu hodinu déle. V červenci a srpnu lze interiér navštívit od 10.00 do 18.00 hodin a v listopadu pouze do 16.00 hodin. Vstupné je odvislé od toho, jaký zvolí návštěvník okruh nebo jejich kombinaci. Na bližší informace je dobré se podívat na internet: http://www.cms-kh.cz/kamenny-dum-expozice. Také je možné spojit návštěvu Kamenného domu s dalšími objekty Českého muzea stříbra, což je sice cenově zvýhodněno, ale časově trochu náročnější.

V Kutné Hoře a okolí mě ještě zaujala následující místa:

- Vznosná i architektonicky podmanivá „svatá Barbora“:

http://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=610594

- Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a originál Sedlecké monstrance:

http://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=495156

- Kamenná kašna – gotický středověký monument:

http://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=494344

- Stříbro nad zlato, Vlašský dvůr a založení města:

http://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=491701

- Hřbitovní kostel Všech svatých s kostnicí v Sedlci u Kutné Hory:

http://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=503353

- Románský kostel sv. Jakuba v obci Jakub - Církvice nedaleko Kutné Hory:

http://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=476875

- Zřícenina hradu Sion, který byl posledním útočištěm husitského hejtmana Jana Roháče z Dubé:

http://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=495709

- ve městě se také odehrává děj povídky, mého spisovatelského experimentu: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=474655