Obrázky z Brna – Funkcionalismus a moderní město

„Pokud to neumíš vysvětlit jednoduše, nerozumíš tomu dostatečně dobře,“ řekl  Albert Einstein. Platí to určitě i v architektuře. A já bych k tomu dodal, že není potřeba všechno vědět, důležité je umět se pozorně dívat a vnímat.

A tak jsem se procházel Brnem, rozhlížel a fotografoval. V případě funkcionalismu nemusí být člověk architektem, aby poznal tento styl na první pohled – rovné střechy, čisté geometrické linie ve fasádě, více světla do interiéru, prostě forma sledovala funkčnost objektu. A to tak, že dokonale.

Funkcionalismus byl jako architektonický směr definovaný ve 20. letech 20. století. Dalo by se tedy s nadsázkou říct, že si ho Brno objednalo. Po vzniku samostatného Československa se stalo Brno správním centrem Moravy a současně došlo k přičlenění okolních obcí k historické části. Druhé největší město republiky bylo na světě. Začalo se stavět a budovat. Brno přitahovalo renovované i mladé architekty. Funkcionalismus našel ve městě široké uplatnění snad u všech typů i velikostí budov – rodinných i bytových domů, škol, úřadů, bank, obchodních domů či kaváren.

Vila Tugendhat, Černopolní ulice

Na úvod lze těžko zmínit jinou stavbu než rodinnou vilu manželů Tugendhatových, stěžejní dílo světové funkcionalistické architektury. Jedná se patrně o nejznámější domeček v Brně a jednu z nejvýznamnějších funkcionalistických staveb na světě. Není tedy divu, že vila Tugendhat je zapsána na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Nachází se v Černopolní ulici a navrhl ji Ludwig Mie­s van der Rohe pro Gretu a Fritze Tu­gendhat. Postavena byla v letech 1929-1930.

Zemanova kavárna, Jezuitská ulice

Jednou z prvních funkcionalistických staveb v Brně je kavárna, kterou pro Josefa Zemana navrhl roku 1925 architekt Bohuslav Fuchs. Zajímavá kombinace bílých pravoúhlých linií stavby a velkých oken v červených rámech upoutá už z dálky.

Bohužel v roce 1964 byl objekt, který tehdy sloužil jako mateřská škola, zbourán kvůli výstavbě Janáčkova divadla. Po revoluci se rozhodli mladí architekti uspořádat happening, na němž připomenuli existenci této zajímavé stavby. To se jim dokonale podařilo, jelikož dochovaná dokumentace umožnila postavení repliky kavárny. Tato byla slavnostně otevřena 24. března 1995, tedy v den 100. výročí narození Bohuslava Fuchse.

Hotel Avion, Česká ulice

Na úzké parcele v centru Brna byl postaven v letech 1926-1927 hotel Avion. Za návrhem stojí architekt Bohuslav Fuchs, který použil železobetonový skelet a tím docílil dominantního prosklení fasády.

Tato ikonická stavba brněnské moderny se nedá přehlédnout ani dnes, a tudíž se stala po zásluze národní kulturní památkou. Sice byl objekt po určitou dobu neudržován a částečně i devastován, ale nyní probíhá rekonstrukce, a tudíž lze doufat, že tento architektonický skvost bude opět zářit.

Kavárna ERA, Zemědělská ulice

Trochu stranou od centra na mě v Zemědělské ulici dýchla nečekaně noblesa první republiky. Kde se vzal, tu se vzal, přede mnou se objevil obytný dům s kavárnou, který navrhl pro Josefa Špunara architekt Josef Kranz. Také v tomto případě upoutají na první pohled tvary a barvy. Průčelí kavárny ERA je zajímavě členěno několika typy oken, která dávají tušit funkci místnosti v interiéru.

Dům postavili v letech 1928-1929 a do znárodnění sloužil svému účelu. Poté udělali z kavárny pivnici a následně dostala na starost objekt vysoká škola zemědělská. V současnosti je objekt po rekonstrukci opět otevřen jako kavárna.

Moravská banka, Náměstí Svobody 21

Architekti Ernst Wiesner a Bohuslav Fuchs vytvořili společně návrh moderního peněžního ústavu, který po své realizaci v letech 1928-1930 vzbudil velkou pozornost a je nepřehlédnutelný i dnes.

Výjimečný je především konstrukcí uličních fasád, které jsou zavěšeny na předsazených stropních deskách se vtaženými nosnými pilíři železobetonového skeletu. Tím se autorům návrhu podařilo zajímavé prosklení fasád horizontálními okny. Jedná se o další funkcionalistický objekt, který má využití jako při svém vzniku. Moravskou banku vystřídala pouze Komerční banka.

První moravská spořitelna, Jánská ulice

Už při prvním pohledu je jasné, že ani čas neubral nic na kouzlu tomuto finančnímu a obytnému komplexu, který byl postaven v letech 1937-1939. Budovu moderního peněžního ústavu s byty v horních patrech navrhli Otakar Oplatek, Josef Polášek a Heinrich Blum.

Jednoduché průčelí obložené světlým keramickým obkladem je zvýrazněno konkávním, travertinem obloženým arkýřem s pruhy pásových oken. Také v této architektonicky zajímavé budově sídlí stále spořitelna. Jenom tu První moravskou spořitelnu vystřídala Česká spořitelna.

Mrakodrap nebo Obchodní dům firmy Baťa, Kobližná ulice

V polovině 20. let budovala prosperující obuvnická firma Tomáše Bati síť velkých obchodních domů. Na Brno nemohla zapomenout. Pan Baťa se jako i v jiných případech obrátil architekta Vladimíra Karfíka a zadání bylo originální. Navrhnout první středoevropský mrakodrap o dvaceti třech podlažích se štíhlou věží administrativního zázemí.

Zkušenosti Vladimír Karfík měl z ateliérů Le Corbusiera či Franka Lloyda Wrighta, ale přírodní podmínky tomuto záměru nepřály. Nestabilní podloží způsobilo, že z původního záměru toho moc nezůstalo. Stavba byla realizována v letech 1930-1931. Zavěšená fasáda byla horizontálně členěna pásy zrcadlových oken a opaxitu kryjícího parapety, které v 60. letech nahradily tzv. boletické panely.

Masarykova obecná škola chlapecká a dívčí, Zemědělská ulice

Česká Masarykova obecná škola byla postavena v letech 1930-1931 v brněnských Černých Polích podle návrhu architekta Mojmíra Kyselky. Vznikla symetricky řešená budova, která byla rozdělena na chlapeckou a dívčí část. Dva trakty s učebnami se samostatnými vchody rozděluje střední prosklený rizalit, osvětlující společné prostory.

Budova s názvem Masarykova základní škola a Mateřská škola slouží svému účelu dodnes. Samozřejmě tam došlo k některým stavebním úpravám a patrně i stylu výuky, ale objekt vypadá zvenku stále zajímavě.

Brněnské výstaviště

Když se řekne Brněnské výstaviště, každý ví, o co jde. Stejně tak je nemožné procházet se po Brně a nevidět výstaviště. Tento zajímavý funkcionalistický areál v Pisárkách byl několikrát v průběhu své existence a stále patrně ještě je stavebně doplňován a upravován, ale pořád slouží svému účelu. A zajímavé je také to, že se půdorys areálu nerozšiřoval.

Podnětem k vybudování brněnského výstaviště se stala Výstava soudobé kultury v Československu, která se konala roku 1928 k desátému výročí Československé republiky.  Areál rozdělují dvě pomyslné osy, které vycházejí od centrálního vstupu. Mezi nimi se nachází hlavní výstavní pavilon s označením A, který byl postaven podle návrhu J. Kalouse a J. Valenty v letech 1924 až 1928. Z původních staveb funkcionalistického komplexu se ještě dochovaly 45 metrů vysoká vyhlídková věž pavilonu G, kino a kavárna (kongresová hala), pavilon města Brna, pavilon země Moravy, pavilon Uměleckoprůmyslové školy v Praze a vzorový rodinný dům.

Zajímavých funkcionalistických staveb je v Brně určitě více. Já se zmínil o těch, co mi „padly do oka“ při mých toulkách městem. V době nekoronavirové se lze také podívat do interiéru. Já tentokrát bohužel to štěstí neměl.

*

O mým dojmem z návštěvy Brna a okolí jsem již něco napsal:

Obrázky z Brna – Největší Brňan 17. století:

https://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=763270

Obrázky z Brna – Člověče jdi a rozhlížej se, nejenom po Brně: https://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=763178

Obrázky z Brna – Adolf Loos, otec a syn:

https://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=763305

Obrázky z Brna – Císař Napoleon:

https://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=763403

Obrázky z Brna – Rodinné bydlení: https://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=763677

Obrázky z Brny – Vesna: https://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=763527

Obrázky z Brna – sochy: https://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=764059