Na první pohled to tak rozhodně nevypadá, ale Písečný vrch u Bečova na Mostecku se řadí mezi nejvýznamnější lokality starší doby kamenné v Evropě.
Lokalita byla pro vědu objevena na přelomu 60. a 70. let minulého století, kdy se na Písečném vrchu u Bečovu uskutečnil výzkum, který přinesl doposud neznámému kopečku celosvětovou proslulost. A především se podařilo zastavit průmyslovou těžbu křemence, která by nakonec mohla vše zlikvidovala.
Archeologové zde objevili tisíce kamenných nástrojů a jejich úštěpů z doby středního paleolitu a také pozůstatky přibližně 250 tisíc let staré chaty z kůlů, tyčí a kamenů, postavené pod skalním převisem. Neandrtálce, který v ní kdysi bydlel, tady ale již nepotkali. Jedná se o doposud nejstarší objevené obydlí u nás. Málokdo očekával takový úspěch, přesto byl výzkum, patrně z finančních důvodů přerušen.
Další záchranný výzkum následoval zanedlouho. Kromě potvrzení závěrů z předchozího bádání tady objevili křemencové balvany o průměru 30 až 40 centimetrů, který musely kdysi projít velkým tepelným namáháním. Jedna z teorií praví, že je lidé nejprve rozžhavili a poté hodili do vaků s vodou, aby se ohřála a mohli v ní vařit.
Odborníci se shodují, že Písečný vrch a jeho okolí se bohatstvím nálezů vyrovná některým známým oblastem v Evropě i severní Africe. Zajímavá je i skutečnost, že zde byl křemenec těžen od paleolitu až do nedávné doby. Tudíž není pochyb, že se jedná o nejstarší křemencový lom v Evropě.
Když dnes člověk projíždí oblastí mezi obcemi Bečov, Milá, Počerady, Raná a Břvany, tak si tohoto nevysokého kopečku (317 m.n.m.) ani nevšimne. Proč tedy lidé tuto lokalitu od počátku své existence i v průběhu následujících tisíciletí tak často a opakovaně vyhledávali? Muselo to být z mnoha důvodů strategické místo. Samozřejmě to tady vypadalo trochu jinak.
Například koryto řeky Ohře bylo blíže než dnes a kde je voda, je život. I pro zvěř, které se kolem kopce pohybovalo hodně. Brzy také lidé zjistili, že zdejší kvalitní křemenec se snadno štípe, a tudíž se výborně hodí na výrobu kamenných pracovních nástrojů i dlouhých čepelí. Neméně důležitým důvodem bylo to, že křemenec se tady vyskytoval i v podobě velkých horninových bloků, které vytvářely na některých místech převisy vhodné k bydlení.
Písečný vrch je dnes archeologickou kulturní památkou a byla tady vyhlášena stejnojmenná přírodní rezervace nejenom z důvodů geologických, ale také kvůli ochraně teplomilných rostlin a živočichů.
Na Písečný vrch, podlouhlý kopec táhnoucí se od západu k východu, vede odbočka z modře značené turistické cesty z Bělušic do Lenušic. Okolní terén převyšuje o pouhých 55 metrů, tudíž se nejedná o náročný výstup.
Naproti se nachází také jeden zajímavý milý kopeček: https://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=776649
